Katarzyna Ochman je polská klasická filoložka zabývající se převážně výukou latiny na Vratislavské univerzitě. Ve svém oboru patří k inovátorkám, které se snaží upustit od tradiční metody výuky a přejít k modernější. Mimo výuky organizuje letní a zimní školy mluvené latiny a od roku 2023 je prezidentkou Polské filologické asociace. V jarním semestru uvedla Ochman v Ústavu klasických studií na Filozofické fakultě MU sérii přednášek o výuce latiny přímou metodou a odučila podle ní i několik seminářů.
Poslední den pobytu měla Katarzyna Ochman poměrně nabitý. Kromě dopoledního semináře latiny, který odučila přímou metodou v latině, přednesla odpoledne anglicky poslední ze série kurzů a zakončila tak svůj pobyt na Masarykově univerzitě. Přednášku, kterou zaštítila Jednota klasických filologů, pojala spíše jako vyprávění o tom, jak se v Polsku k přímé metodě dostali, co vidí jako hlavní přednosti a jaké měl zatím přechod důsledky.
Nejdřív trochu kontextu
Latina a s ní i ostatní mrtvé jazyky se už po staletí vyučuje takzvanou gramaticko-překladovou metodou. Výuka podle ní je poměrně prostá. Učitel studujícím předloží dochovaný text nějakého antického autora v jeho celé úplnosti a řekne jim, že jej mají gramaticky rozebrat, pochopit a přeložit.
V praxi to pak vypadá následovně: potom, co se studentka či student naučí z učebnice nazpaměť tu nejnutnější gramatiku, dostanou obratem Caesarovy Zápisky o válce galské, z nichž musí zčásti spolu s učitelem a zčásti sami gramaticky rozebrat, pochopit a přeložit několik knih (celkem se skládají z osmi). Novou gramatiku a slovní zásobu se učí podle potřeb textu a opět zpaměti. Výsledkem této metody je člověk, který má úžasně vyvinutou paměť, perfektně rozumí nejen gramatice daného jazyka, ale i gramatice obecně. Dokáže toto své porozumění použít i při studiu jiných jazyků a disponuje ohromnou slovní zásobu s širokým kontextem. Nejenže chápe dobové souvislosti slov, například ví, že latinské basilica označovalo ve starém Římě budovu, kde se konaly soudy a uzavíraly obchody, ale dokáže i sledovat cesty slov napříč jinými jazyky. Vidí například v české almaře latinské armarium – skříň na zbraně nebo nářadí. Nejzásadnější nevýhodou této metody je absence aktivního používání jazyka. Studující latinsky nemluví, nepíše, latinu neslyší. Veškeré studium stojí na jeho paměti. Nemá možnost přirozeně si jazyk zažít a naučit se tak jej organicky.
V čem spočívá inovace
Katarzyna Ochman se naopak rozhodla při výuce latiny používat metodu tradičně používanou k výuce živých jazyků, takzvanou přímou metodu. Ta spočívá ve výuce cílového jazyka přímo v cílovém jazyce. „My latináři máme pocit, že musíme obsáhnout celou latinu, že student musí po ukončení studia rozumět celé latině, jako by něco jako celá latina vůbec existovalo,“ odůvodňuje svůj přechod k této metodě Ochman.
Latina se tak vyučuje latinsky. Pořád se vychází ze stejných latinských textů, ale ořezávají se a vyučující je převážně čte spolu s žáky. Klade jim otázky a studující na ně musí latinsky odpovídat. Důraz není kladen na rozsáhlé znalosti, ale na pochopení jazyka zevnitř. Díky tomu nemusí tolik spoléhat na paměť a učí se přirozeně. „Na hodině jsme spolu četli Aula Gellia. Když jsme například nevěděli nějaké slovo, tak se nám jej pokusila nějak vysvětlit, popsat, nebo nás na něj navést skrz protiklad, nepřekládala ho, snažila se, abychom na něj přišli sami,“ komentuje metodu Kateřina Hubáčková, studentka oboru Řecká a latinská studia, která se zúčastnila jednoho ze seminářů vedených Katarzynou Ochman.
Objevení metody
„S nápadem začít takto učit latinu v Polsku přišel Marcin Loch, když před asi pěti lety náhodou našel dánskou učebnici latiny přímou metodou Familia Romana ze šedesátých let. U nás to do té doby byla kniha naprosto neznámá. Nenapadlo nás, že jde učit latinu i přímo,“ vysvětluje Ochman. Svůj nápad Loch původně realizoval formou letních škol mluvené latiny s názvem Scholae Aestivae Posnanienses, které se konaly na univerzitě v Poznani. Ty začaly sklízet úspěch. „Jezdily na ně desítky zájemců. Rok před covidem přijely dokonce téměř dvě stovky,“ pokračuje Ochman. Úspěch těchto škol byl dostatečným důkazem pro vedení Ústavu klasických jazyků na Vratislavské univerzitě, aby inovovalo výuku latiny i ve svém ústavu. I samotné letní školy se později přesunuly právě do Vratislavi.
Pozitivní odezvu sklidila metoda i od studujících latiny Masarykovy univerzity, kteří se seminářů zúčastnili. „Doktorka Katarzyna Ochman byla na hodinu dobře připravená. Dokázala jsem jí porozumět, i když nejsem zvyklá latinsky mluvit nebo latinu slyšet. Nevyvíjela na nás při hodině žádný nátlak, komunikace byla nenucená a probíraná témata vyvstávala naprosto přirozeně během čtení textu. Dovedu si představit, že bychom se takto učili během celého studia,“ hodnotí svoji zkušenost Kateřina Hubáčková.
Překvapivé důsledky
Paralelně se změnou výuky na Vratislavské univerzitě začaly v Polsku vznikat alternativní způsoby, jak se naučit latinsky. „Díky školám mluvené latiny skokově vzrostl zájem o studium na vysokých školách, kvůli rozpočtu ale nejsme schopni přijmout víc než několik málo studentů,“ vysvětluje situaci Ochman. Marcin Loch se proto v roce 2021 rozhodl odejít z univerzity a založil si online školu Schola Latina ad fontes. „Prvně si nebyl jistý, jestli se vůbec uživí. Teď má tolik studujících, že učí pravidelně od 8 do 20 hodin jen s krátkou přestávkou na oběd. Zájem je tak velký, že musel přijmout i dva další učitele,“ doplňuje Ochman.
Obrovský zájem o studium latiny zapříčinil, že se pro absolventy latiny otevřely nové kariérní možnosti. Dříve se jejich pracovní příležitosti v oboru omezovaly na ne příliš pravděpodobné uchycení na univerzitě, v akademii věd či obdobné instituci a o poznání pravděpodobnější dráhu učitele latiny na lékařské škole. Teď se jim otevřela nová cesta soukromých vyučujících latiny a překvapivě také dráha influencerů. Tou se ve svém volném čase zabývá i Katarzyna Ochman, která pod hlavičkou Noctes Wratislavienses šíří na facebooku, youtubu a tiktoku výukový materiál. Nejpopulárnější je její tiktokový účet, kde předčítá krátké latinské texty a latinsky na nich vysvětluje jednoduchou gramatiku nebo čte texty starořecké a paralelně je překládá do latiny. K datu psaní reportáže se jí podařilo nasbírat přes dvanáct tisíc lajků a každé z jejích posledních videí nasbíralo kolem šedesáti tisíc zhlédnutí. To ukazuje, že o latinu v této podobě je zájem. Sama Katarzyna Ochman má svoji činnost influencerky ráda a plánuje v ní do budoucna pokračovat.
Autor článku je studentem filozofické fakulty a stážistou studentské redakce Magazínu M.