Masarykova univerzita prošla během uplynulého roku vnějším hodnocením Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ), zaměřeným na fungování univerzitního systému péče o kvalitu studijních programů. Obecným cílem bylo vyhodnocení dosavadních zkušeností s institucionální akreditací jako s novým prvkem systému zajišťování kvality. Jedná se o standardní postup, který v České republice už absolvovalo čtrnáct vysokých škol.
„Celé hodnocení probíhalo formou konstruktivního a otevřeného dialogu,“ ocenil prorektor pro vzdělávání a kvalitu MU Michal Bulant. Dodal, že pro univerzitu je to také možnost se zastavit a zamyslet nad tím, jak a proč máme nastaveny konkrétní procesy v zajišťování kvality, a také zpětně vyhodnotit správnost některých kroků. „Například vytvoření robustní sítě fakultních koordinátorů pro kvalitu, byť šlo ve své době o obtížné rozhodnutí, se ukazuje jako dlouhodobě prospěšné a je oceňováno nejen hodnoticí komisí, ale i ostatními aktéry napříč univerzitou,“ konstatoval Bulant.
Silné stránky systému kvality na MU
Hodnoticí komise vyzvedla, že mezi příklady dobré praxe Masarykovy univerzity dlouhodobě patří konzistentní a koncepční fungování Rady pro vnitřní hodnocení MU (RVH) včetně plynulé obměny mandátů a kvalitních konkrétních zápisů z jednání. Oceněno bylo také úspěšné zavedení programových rad a jejich prokazatelná funkčnost, mimo jiné díky aktivnímu zapojení externistů a studujících. Komise zaznamenala i to, že garantky a garanti studijních programů vysoce pozitivně zhodnotili činnost fakultních koordinátorek a koordinátorů pro kvalitu.
Zdařilým příkladem praxe je vícestupňové zapojování studujících do systému zajišťování kvality – ať už prostřednictvím zpětné vazby, členství v programových radách či účastí na velkém vnitřním hodnocení studijních programů. Za významnou se považuje otevřená a neformální diskuse v rámci studentského panelu pro kvalitu, jehož výstupy zohledňuje RVH seriózně a partnersky. Pozitivní ohlas si také vysloužila i promyšlená celouniverzitní strategie rozvoje pedagogických kompetencí, která je postupně uváděna do praxe a reflektuje jak úspěšné, tak i méně zdařilé kroky.
Komise kladně hodnotila dobře nastavený proces vzniku nových studijních programů včetně dvoustupňového schvalování RVH, při němž je výběr hodnotitelů zakotven už na úrovni fakulty. Za silnou stránku MU považuje NAÚ rovněž systematické zapojení externistů v rámci celého systému zajišťování kvality – ať už jako členů RVH, programových rad či hodnotitelů mimo MU.
Možnosti dalšího rozvoje MU
Mezi doporučeními, která hodnoticí komise Masarykově univerzitě předložila, zazněla potřeba analyzovat reálnou potřebnost některých procesů ukotvených ve stávajícím znění Pravidel systému zajišťování kvality a na základě této analýzy předpis upravit. „Pravidla formulovaná v roce 2016 poměrně ambiciózně a bez možnosti přesně odhadnout, jak bude nový systém zajišťování kvality fungovat, nyní narážejí na limity a různorodost praxe a je zcela namístě je aktualizovat,“ souhlasil prorektor Bulant. Hodnoticí komise navrhla také centrálně posílit pravomoci garantů studijních programů tak, aby mohli plnohodnotně vykonávat své povinnosti v oblasti zajišťování kvality.
Z dalších bodů je patrné, že by měl být kladen důraz také na udržení kvalitního personálního zajištění podpůrných činností na univerzitní i fakultní úrovni, a to i s ohledem na rok 2028, kdy bude probíhat rozsáhlá vlna reakreditací studijních programů – včetně zajištění odpovídajícího financování. Komise dále doporučila standardizovat obsah projednávání návrhů na vznik studijních programů na zasedáních fakultních akademických senátů a vědeckých rad a závěry z těchto jednání promítnout do zápisů v dostatečné míře podrobnosti. Rovněž upozornila na potřebu aktivně pracovat na zvýšení flexibility a rychlosti implementace úprav v rámci Informačního systému MU.
Komise rovněž navrhla zvážit navýšení počtu studentských členů RVH na dva. V neposlední řadě doporučila zahájit v rámci RVH koncepční debatu nad tím, jak dosud fungovalo zapojování jejích členů do velkého vnitřního hodnocení, a případně navrhnout úpravu této role do budoucna.
„Novela vysokoškolského zákona mírně zjednodušila proces nominace kandidátů do RVH, což nám umožňuje už nyní pracovat na jedné z doporučených změn – novelizovali jsme příslušné vnitřní předpisy a druhý studentský zástupce v RVH se ujme funkce už letos v prosinci,“ zmínil prorektor Bulant. Je ovšem třeba pracovat také na dalších tématech. „K fakultním akademickým senátům a vědeckým radám by měla směřovat metodická podpora, a to jak přímo ohledně role těchto orgánů v systému zajišťování kvality, tak ve vztahu k formulaci zápisů z jejich jednání, aby obsahovaly napříč univerzitou do určité míry standardizované informace potřebné pro posuzování jednotlivých studijních programů,“ vysvětlil.
„Vhodné je také lepší zacílení datových exportů z IS MU – robustní datová podpora je oceňovanou výhodou, potřebujeme ovšem lépe vyhodnotit, která konkrétní data a v jaké míře podrobnosti potřebujeme pro různé účely,“ řekl Bulant a dodal: „Hodnocení NAÚ mimo jiné ukázalo na náročnost procesů vnitřních hodnocení studijních programů a jejich reakreditací pro garanty a garantky, je tedy třeba uvažovat o tom, nakolik můžeme – při zachování formativního charakteru hodnocení – tyto postupy optimalizovat.“
Ve vnějším hodnocení Masarykova univerzita potvrdila, že umí trvale pečovat o své silné stránky a příležitosti a rozvíjet je, přitom dokáže věcně pojmenovat i své slabé stránky a hrozby. Podle hodnoticí komise je dokument dobrým příkladem aktivní sebereflexe a důkazem, že MU pracuje na postupném zlepšování svého vnitřního prostředí. Do budoucna je důležité, aby MU nadále vedla srozumitelný a včasný dialog napříč všemi úrovněmi – právě ten totiž pomáhá udržet rovnováhu mezi funkčně nastaveným centrálním systémem a přirozenou rozmanitostí jednotlivých fakult. Závěrečná zpráva z proběhlého hodnocení, schválená Radou NAÚ, je zveřejněna na webu NAÚ v sekci Zprávy o vnějším hodnocení vysokých škol a je také dostupná v dokumentovém serveru IS MU.