Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie, získal jako první na Masarykově univerzitě prestižní ERC Synergy Grant. Zároveň je to 17. ERC grant pro MU. Díky grantu se Macháčkův tým zaměří na výzkum vývoje Evropy po pádu Římské říše, konkrétně na dosud málo prozkoumaný, ale významný přínos širokých vrstev běžného obyvatelstva pro rozvoj post-římské Evropy. Do výzkumu se zapojí také italská Università Cattolica del Sacro Cuore, belgická Katholieke Universiteit Leuven a nizozemská Leiden University, která výzkum koordinuje.
Co se stalo s Evropou po pádu Římské říše? Na tuto otázku hledají vědci odpověď již dlouhou dobu. Při výzkumu tohoto období (450 až 900 n. l.) se dosud důraz kladl na politické dějiny a činy králů, biskupů, aristokratů a jejich nadvládu nad různými národy, které byly zaznamenány v písemných zprávách z té doby. „Také archeologové se zaměřovali na bohaté hroby a jiné atraktivní nálezy. Existuje však i jiná archeologie. Archeologie, která dokumentuje život obyčejných lidí, kteří tvořili 99 procent celé populace a kteří dosud zůstávali ve stínu elit, přestože pro vznik nové společnosti po rozpadu Římské říše byli stejně důležití, ne-li důležitější než králové a knížata,“ uvádí Jiří Macháček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
V projektu s názvem Connected Communities in early medieval Europe (Propojené komunity v raně středověké Evropě) se odborníci zaměří na prozkoumání tisíců předmětů nalezených v hrobech běžného obyvatelstva i dobový kontext pohřebních zvyklostí, které se dodržovaly napříč Evropou.
„Chtěli bychom přehodnotit tradiční představu, že po pádu Západořímské říše se původně sjednocená a propojená Evropa rozpadla na řadu izolovaných a vzájemně bojujících barbarských království ovládaných elitními etnicky definovanými skupinami. Tento obraz vytvořený historiky z pozdní antiky a raného středověku stále do značné míry určuje to, co si lidé myslí o době velkého stěhování národů, která propojovala dobu římskou a středověk. Tito autoři však patřili k politické a intelektuální elitě a svá historická díla psali v zájmu této skupiny,” říká Jiří Macháček. A shrnuje, že aktuální výzkum představí jinou středověkou Evropu – Evropu většiny obyvatelstva, která byla dosud podceňovaná. A to i přesto, že archeologické doklady o této vrstvě obyvatel jsou zcela průkazné.
„Fakt, že byla tehdejší Evropa vysoce propojená i na úrovni úplně normálních lidí, dokumentuje obrovské množství předmětů nalezených v hrobech nebo rituály, které lidé sdílí navzdory velkým vzdálenostem. Potvrzuje to i výzkum starověké DNA,“ dodává Macháček.
Záměrem výzkumníků je jít ještě „nad rámec DNA“ a genetických vztahů a ukázat, jak tyto vazby vznikaly a jak byly udržovány. Důraz chtějí klást především na to, co bylo Evropě společné, než na to, co Evropu rozdělovalo. „Jsme přesvědčeni o tom, že každodenní zvyky, myšlenky a sociální vazby lidí byly pro post-římský rozvoj Evropy stejně důležité jako hrdinské činy králů, aristokratů či svatých popsané v písemných pramenech. Chceme se ve výzkumu zaměřit na konkrétní kategorie artefaktů vyrobených z dostupnějších materiálů, hlavně ze železa a skla, a na jejich distribuci v Evropě. Opírat se budeme o nově vyvíjené a inovativní chemicko-fyzikální analýzy k určení jejich původu a způsobu šíření. Budeme také zkoumat, jak a proč se myšlenky, jako například pohřební zvyky, rozšířily po celé Evropě, a jak různá místa rozptýlená v krajině, sloužící k formálnímu i neformálnímu setkávání lidí, usnadnily komunikaci a přenos myšlenek, znalostí a výrobků nebo surovin,“ vysvětluje Macháček. Výzkum plánovaný v novém projektu je podle něj silně interdisciplinární, využívá poznatky a metody různých vědních oborů k pochopení různých cest vedoucích ke vzniku základů té Evropy, v níž dnes žijeme i my, a internacionální, spojující odborníky z různých zemí Evropy.
Náročná příprava ERC projektu proběhla v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský s názvem RES-HUM zkoumající odolnost lidské kultury. Podíleli se na ní Jiří Macháček a vědci z Nizozemska, včetně Franse Theuwse.
ERC Synergy Grant
ERC granty jsou nejprestižnější výzkumné granty v Evropě. Důraz je kladen na vzájemné obohacování různých vědeckých oborů, včetně nekonvenčních přístupů, a výzkumu na rozhraní zavedených disciplín. Spolupráce mezi jednotlivými skupinami odborníků slibuje, že povede k vědeckému průlomu, který by při individuální práci vědců nebyl možný. Výzkumy pod hlavičkou ERC se stávají vzorem pro ostatní vědce, a to v celosvětovém měřítku. Granty se udělují až na šest let s celkovým rozpočtem až 10 milionů eur.
Projekt propojené komunity v raně středověké Evropě
Projekt Connected Communities in early medieval Europe (Propojené komunity v raně středověké Evropě) začne v dubnu roku 2026 a získá rozpočet 10 milionů euro. Projekt je výsledkem spolupráce předních odborníků na archeologii raného středověku z různých částí Evropy, což zaručuje co nejlepší pokrytí evropského území. Partnery jsou Univerzita v Leidenu (Nizozemsko: Frans Theuws), KU Leuven (Belgie: Patrick Degryse), Masarykova univerzita (Brno, Česká republika: Jiří Macháček), Università Cattolica del Sacro Cuore (Milán, Itálie: Caterina Giostra), Uppsala University (Švédsko: Alison Klevnäs), Freiburg University (Německo: Susanne Brather-Walter), Centre national de la Recherche Scientifique (Paříž, Francie: Alexandre Disser) a National Museum Of Antiquities (Leiden, Nizozemsko: Lucas Petit).