Přejít na hlavní obsah

Nové centrum bude zkoumat využití plazmatu

AnotaceCentrumNové metody pro úpravu povrchů nejrůznějších materiálů vyvíjejí vědci z centra, které vzniklo na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Firmám poskytne unikátní technologii, která bude místo dosud používaných chemikálií, využívat speciální elektrické výboje. Tyto postupy najdou uplatnění jak v textilním, sklářském či automobilovém průmyslu a dalších tradičních odvětvích, tak při výrobě high-tech produktů, jako jsou například solární články. Na vznik Centra pro výzkum plazmatu a nanotechnologických povrchových úprav materiálů získala univerzita téměř 220 milionů korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.


„Vyvinuli jsme technologii, která umožňuje nahradit chemikálie, které se používají při úpravě materiálů, speciálními elektrickými výboji generujícími tzv. studené elektrické plazma. Metoda je univerzální a má široké uplatnění v mnoha odvětvích,“ řekl ředitel projektu Mirko Černák z Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

 Odborný pracovník nového centra Pavel Sťahel vysvětluje, jak se pomocí plazmatu provádí úprava materiálů, konkrétně textilie, z níž se vyrábí například dětské plenky.
Odborný pracovník nového centra Pavel Sťahel vysvětluje, jak se pomocí plazmatu provádí úprava materiálů, konkrétně textilie, z níž se vyrábí například dětské plenky.

Díky penězům z evropských fondů, mohou vědci pořídit přístrojové vybavení pro rozvoj dalších aplikací, především pro český průmysl. Plazma by tak v budoucnu mohlo nahradit dosud používané chemické látky, jejichž využití způsobuje firmám vysoké náklady spojené s dopravou a  následnou likvidací toxického odpadu. „Například při výrobě plsti ve firmě Tonak se používají žíravé kyseliny. My je díky naší patentované metodě dokážeme nahradit působením plazmatu, které jsme schopni vyrobit jen ze vzduchu,“ upřesnil Černák. Technologie může být navíc začleněná přímo do stávajících výrobních linek. Výhodou jsou i nízké náklady, bezpečnost a minimální nároky na obsluhující personál. Měla by být tedy ekonomicky i ekologicky výhodnější než technologie, které firmy doposud používají, podle ředitele projektu by mohla nabídnout také přidanou hodnotu, například v podobě zvýšené kvalitě.

Kromě investic do přístrojového vybavení, které bude sloužit pro další vývoj původní technologie objevené Černákovým týmem, budou evropské peníze sloužit i pro nákup plazmových zařízení. „Budeme poskytovat expertizy, porovnávat a vyhledávat nejvýhodnější technologie,“ zdůraznil Černák. Do výzkumu se zapojí i studenti doktorských programů. Přístrojové vybavení využijí také vědci z jiných ústavů fakulty, například geologové či chemici.

Hlavní novinky