Přejít na hlavní obsah

Univerzita uctila výtvarníka Bohdana Lacinu

Brno vzpomíná na významného umělce. Masarykova univerzita o něm vydala monografii a odhalila pamětní desku.

Katedra výtvarné výchovy věnovala Lacinovi novou pamětní desku, kterou je možné vidět na schodišti v budově pedagogické fakulty na Poříčí 7. Jejím autorem je sochař Jiří Sobotka (vpravo). Foto: David Povolný.

Pokud by se měla jmenovat jen jedna velká výtvarná osobnost z dějin brněnské kultury, byl by to pro mnohé malíř, grafik a sochař Bohdan Lacina. Od jeho narození nedávno uplynulo 100 let.

Kromě toho, že Muzeum města Brna připravilo k této příležitosti výroční výstavu, kterou je možné vidět na Špilberku, přihlásila se k jeho odkazu také Masarykova univerzita. Bohdan Lacina zde totiž v 50. a 60. letech působil na pedagogické a posléze na filozofické fakultě.

"Jedna z nejcennější věcí na Bohdanu Lacinovi byla, že si vždycky uměl najít čas na svého studenta nebo kolegu a popovídat si s ním o věcech uměleckých. Snad na to i my v dnešní uspěchané době dokážeme aspoň trochu navazovat," vysvětlil vedoucí katedry výtvarné výchovy Radek Horáček.

Katedra věnovala Lacinovi novou pamětní desku, kterou je možné vidět na schodišti v budově pedagogické fakulty na Poříčí 7. Jejím autorem je sochař Jiří Sobotka.

Na Masarykově univerzitě také vyšla nová monografie věnovaná výtvarníkovi. Kniha z pera Jiřího Hlušičky je po 32 letech první publikací samostatně věnovanou Lacinovi. Jejím hlavním smyslem je snaha o zhodnocení jeho umělecké osobnosti.

Lacina se narodil v roce 1912, tedy v době, kdy na svět přišla jiná velká osobnost výtvarného umění - Jackson Pollock, světová ikona abstraktivismu a gestické malby. „Je přitom zajímavé, že když oba rozum brali, načerpávali nezávisle na sobě inspiraci velmi podobně v impresionismu a kubismu, ale nadchli se pro surrealismus. V určité fázi bychom tak mezi jejich obrazy našli tolik podobností, že bychom ani neuvažovali nad tím, že jeden autor je ze Spojených států a druhý z Brna,“ přibližuje Lacinovu ranou tvorbu Radek Horáček.

Dramatické události druhé světové války a roku 1948 však přinesly velký zlom, a zatímco Pollock v roce 1947 rozlévá barvu po obrovských plátnech, jež ho proslavily po celém světě, Bohdan Lacina se uskromňuje a na určité období dokonce přestává malovat. Pracuje s komorní tvorbou, ilustracemi knih a grafikami, pro které je v Česku velmi známý. V 60. letech se teprve vrací k malbě a objevuje se jeho typický styl, jenž bývá charakterizován známým obrazem Krajina blanokřídlá.

Hlavní novinky