Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Vysokému školství by podle OECD pomohly poplatky a akreditace

Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj vydala zprávu o české ekonomice. Zaměřila se i na oblast vzdělávání.

Události
20. března 2014
Ema Marušáková
Rozdíl mezi příjmy vysokoškolský vzdělaných a těmi ostatními je v Česku velký. Podle OECD je to jeden z argumentů pro školné.
Ilustrační foto: 123RF

Školné může podle expertů z OECD motivovat studenty k tomu, aby se víc zajímali o to, co od univerzity dostávají zpět

Rychlý nárůst počtu studentů na veřejných vysokých školách, kterému však neodpovídá růst výdajů na ně, může podle poslední zprávy Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj (OECD) o Česku snížit kvalitu zdejšího terciárního vzdělávání. Organizace proto doporučuje vylepšit systém akreditace o kritéria založená na výsledcích, jako je podíl studentů, kteří dokončí studium, a také zavedení školného.

„Studenti by měli zvážit, zda není dobré dát univerzitě i malou částku, která jí ale hodně pomůže. Navíc je to může motivovat k tomu, aby byli náročnější a víc se zajímali o to, co od univerzity dostávají zpět,“ uvedl na středečním workshopu na půdě ekonomicko-správní fakulty Andreas Woergoetter z ekonomického oddělení OECD.

Doplnil, že pro zavedení školného hovoří i fakt, že rozdíl mezi příjmy lidí s vysokoškolským vzděláním a těmi bez něho je v České republice vysoký. Podle Woergoettera je také důležité zavést systém studentských půjček tak, aby se zachoval rovný přístup ke vzdělání.

Prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity Petr Dvořák ve středeční debatě upozornil na to, že před zavedením finanční spoluúčasti studentů je potřeba naučit se rozlišovat a oceňovat kvalitu škol. To zatím v Česku chybí. Souhlasil také s tím, že zde chybí dobře fungující akreditační systém. „Myslím si, že instituce jako univerzity by si měly souběžně vyvíjet systémy vnitřní kontroly kvality,“ doplnil prorektor.

Terciární vzdělávání není jedinou oblastí, na níž se zpráva OECD soustředila. Výrazné nedostatky vidí také v odborném vzdělávání a slabé spolupráci mezi zaměstnavateli a školami. Věnuje se také úrovni předškolního vzdělávání a jeho vztahu k omezování vstupu žen na trh práce.

Více se dočtete v dubnovém čísle měsíčníku Muni.

Související články

  • Vzdělávání je příliš selektivní

    Letošní zpráva OECD o Česku se zaměřila mimo jiné na vzdělávání.

  • Kvalita, důvěra a výzvy: 25 let hodnocení vysokých škol

    Jubilejní 25. ročník konference Hodnocení kvality vysokých škol (HKVŠ) se stal nejen příležitostí k odborné diskusi, ale také místem...

  • Důležitým orgánem Masarykovy univerzity je Rada pro vnitřní hodnocení. O to, aby byla objektivním strážcem kvality studijních programů a...

    Cíl? Proměnit vnímání rady na univerzitě

  • Fakulta sportovních studií připraví odborníky pro budoucnost

    Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity má tři nové bakalářské programy. Celým procesem akreditace je s kolektivem spolupracovníků...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Sledujte Magazín M na Facebooku Sledujte MUNI na Twitteru RSS

Hlavní verze článku