Rath, Rittig, Nagyová. Z médií se valí jedna korupční kauza za druhou. I když jsou Češi považovaní za národ skeptiků a slovo korupce skloňují ve všech pádech, výsledky výzkumů jsou optimističtější. Podle ekonoma Libora Žídka stojí korupce průměrného daňového poplatníka maximálně dvě stě padesát sedm korun měsíčně. To prý není až tak špatné.
Tato slova zazněla ve středu 19. března na půdě ekonomicko-správní fakulty. „Otázka nákladů daňového poplatníka na korupci se mi neustále vracela během terapie tmou, kterou jsem nedávno absolvoval,“ prozradil Libor Žídek neobvyklý zdroj inspirace na jedné z cyklu přednášek Ekonomické společnosti MU.
Odpověď na tuto otázku Žídek vyčíslil. Podle něj vytáhne korupce průměrnému daňovému poplatníkovi z peněženky měsíčně něco mezi osmdesáti pěti a dvěma sty padesáti sedmi korunami. „Panuje u nás představa, že se rozkrade až polovina státního rozpočtu. To ale není možné, protože většina výdajů je mandatorních,“ uvedl Žídek. Ročně tak podle něj dojde ke ztrátě dvaceti pěti až sedmdesáti pěti miliard. „Ztráta nutně neznamená rozkrádání, příčinou může být i neefektivita.“
Podoba korupce se ve srovnání se stavem za minulého režimu výrazně změnila. Zboží byl nedostatek a muselo uplácet například za banány nebo maso. S korupcí tak měla před rokem 1989 zkušenosti více než polovina občanů. Tato takzvaná malá korupce, uplácení na úrovni jednotlivců, neustále klesá.
Horší je to podle Žídka s korupcí velkou, která se týká státní správy. Jádro problému je podle něj ve financování politických stran. „S malou korupcí to tak hrozné není, když nechcete podplácet, nemusíte. Pro mě osobně je rozkrádání na daních méně bolestivé než případná nutnost podmazávat na každém úřadě,“ prohlásil s úsměvem.
I když se podle něj stále mluví o tom, jak špatně je na tom Česká republika s korupcí, data hovoří jinak. Oproti ostatním evropským zemím odpovídali Češi u některých otázek o vnímání korupce výrazně idealističtěji než zbytek Evropy. Žídek v souvislosti s vnímáním korupce upozornil na vliv médií, která zkreslují realitu tím, že korupčními kauzami plní titulní strany. „Představy o rozšířenosti korupce mají vztah ke svobodnému tisku. Kdyby tu nebyl svobodný tisk, o korupci bychom nevěděli a měli bychom pocit, že je vše v pořádku.“
Situace se podle něj stále zlepšuje. Posluchačům to demonstroval na příkladu stavebnictví, sektoru často spojovaném s korupcí. Zadávání zakázek ve veřejném sektoru bylo donedávna velmi netransparentní, a proto docházelo k jejich předražení.
Data ukazují, že legislativní opatření z roku 2012 situaci výrazně zlepšilo. Protože se nyní opravdu soutěží o zakázky, snižují se jejich ceny. „Kilometr dálnice D1 bude nyní stát o dvacet pět procent méně oproti původnímu normativu,“ uvedl Žídek.