Univerzita podala další patentovou přihlášku

Výzkumníkům ze Skupiny proteinového inženýrství, působící při Přírodovědecké fakultě MU, se podařilo dosáhnout dalšího významného úspěchu. Ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem ochrany v Brně (VTÚO) vyvinuli zcela novou, ekologicky šetrnou metodu detoxifikace bojové látky yperit. Tento objev si Masarykova univerzita v současné době nechává v Česku patentovat.

Jde přitom v krátké době již o druhou patentovou přihlášku, vážící se k výsledkům práce vědců ze Skupiny proteinového inženýrství. Na konci minulého roku byl přihlášen patent na syntézu opticky aktivních látek prostřednictvím enzymů dehalogenáz (proteinů urychlujících dehalogenační reakce), který je široce využitelný například ve farmaceutickém průmyslu (viz muni.cz 2005/02). Také jejich nový objev vychází z dlouhodobého základního výzkumu proteinů, který je na Přírodovědecké fakultě realizován od roku 1996.

Jak vysvětluje doc. Mgr. Jiří Damborský, Dr., jeden z autorů patentu, dekontaminace předmětu či části těla zasaženého yperitem je založená na aplikaci látky obsahující enzym schopný velkou rychlostí štěpit molekuly yperitu. „Jeho dekontaminační účinky se projeví během několika minut,“ dodává Damborský. Enzymy disponující touto vlastností jsou získávány z půdních bakterií. Metoda zneškodnění yperitu biologickou cestou má zároveň tu výhodu, že – na rozdíl od tradičních chemických způsobů detoxifikace – nepoškozuje dekontaminovaný materiál a je šetrná vůči životnímu prostředí.

Yperit, nazývaný také hořčičný plyn, je vysoce toxickou látkou, která byla v historii několikrát použita jako chemická zbraň (poprvé v roce 1917 u belgického města Ypres). Výzkum yperitických látek je prioritním úkolem České republiky v rámci pracovní skupiny NATO, zabývající se ochranou proti zbraním hromadného ničení. Jeho význam v současnosti zvyšují obavy z teroristických útoků, ke kterým by mohl být yperit použit. „Odborníci z VTÚO v Brně, kteří se úkolem začali zabývat, zjistili, že naše pracoviště má dlouhodobé zkušenosti s rozkládáním halogenovaných látek pomocí enzymů. Proto nás přizvali ke spolupráci,“ vysvětluje Jiří Damborský participaci Přírodovědecké fakulty na projektu iniciovaného Severoatlantickým společenstvím.

Na rozdíl od zmíněného prvního objevu zatím Damborský a jeho kolegové neuvažují o získání světového patentu na detoxifikaci yperitu. „Roční lhůta pro podání přihlášky začala běžet teprve v červnu. O tom, jestli k jejímu podání dojde, rozhodne zájem ze strany trhu. V tuto chvíli čekáme na jeho reakci,“ říká docent Damborský. Výzkumníci se nyní chtějí zaměřit především na vývoj technologie umožňující snadnou a rychlou aplikaci enzymů v praxi.

Výzkum by mohl pokračovat ve spolupráci s evropskými pracovišti a firmami; takový je alespoň cíl projektu, s nímž se o finanční podporu od Evropské unie uchází konsorcium akademických pracovišť (Masarykova univerzita a Johann Wolfgang Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem), státních institucí (VTÚO, francouzský CEA Life Sciences Division a německý Bundeswehr Institute of Pharmacology and Toxicology) a tří komerčních subjektů z Dánska a Německa, jehož cílem má být i komercializace technologie.

„Další příležitostí je účast na projektu BioShield, který nedávno vypsal Bílý dům pro instituce zabývající se vývojem či komerčním využitím technologie použitelné k ochraně proti terorismu. Je pravděpodobné, že se do tohoto projektu přihlásíme společně s Pacific Northwest National Laboratory, která je prestižním výzkumným pracovištěm s mnohaletou tradicí transferu technologií a o spolupráci s námi projevila vážný zájem,“ uzavírá Jiří Damborský. Více informací o patentové přihlášce je možné nalézt na
http://loschmidt.chemi.muni.cz/peg/.