Přejít na hlavní obsah

Každý má dostat šanci studovat vysněný obor

Handicapovaným studentům pomáhá středisko Teiresiás.

Ředitel Teiresia Petr Peňáz.

Středisko Teiresiás, jehož celý název zní Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, má mezi celouniverzitními pracovišti významné postavení. „Naším cílem je, aby na Masarykově univerzitě, ale i v širším kontextu, mohl člověk studovat vybraný obor bez ohledu na to, jestli má nějaké zdravotní postižení či psychické potíže, nebo ne,“ shrnuje poslání ředitel Petr Peňáz.

Pracovníci Teiresia poskytují vysokoškolákům jednak specializované poradenství, ale především praktický servis, jako je například hmatový tisk pro nevidomé, tlumočení mezi mluveným a znakovým jazykem pro neslyšící, zajištění speciálních informačních technologií, asistenční služby pro studenty s pohybovým omezením, psychologické služby pro posluchače s poruchami autistického spektra či pedagogický servis pro dyslektiky.

„Ke každému studentovi přistupujeme individuálně. Vždy nejprve zjistíme, jak pracuje, komunikuje nebo jak se pohybuje, a na základě toho vyhodnotíme, co potřebuje pro to, aby mohl bez problému dostudovat,“ přibližuje Peňáz. Zahrnuje to například i zajišťování bezbariérového přístupu při rekonstrukci univerzitních budov.

Zahraniční mobilita se zlepšuje pomalu
Středisko Teiresiás je v kontaktu s více než 500 studenty, z nichž několik každoročně vyjíždí či přijíždí na zahraniční studijní pobyty. Potřebný servis a podporu jim brněnské pracoviště dokáže zabezpečit dokonce i na cílové instituci.

V praxi se studenti s postižením dostávají do situací, o kterých většina akademické obce nemá zdání. Příkladem jsou čeští neslyšící, kteří musí zvládnout nejen svůj rodný jazyk, jímž může, ale nemusí být český znakový jazyk, ale k tomu ještě cizí jazyk, jímž je v takovém případě čeština. Teprve na druhém místě je to třeba angličtina, a k tomu ještě některý z jazyků, který neslyšící může prakticky použít v mezinárodní komunikaci. Tam, kde si tedy slyšící vystačí se znalostí dvou jazyků, musí neslyšící zvládnout čtyři a navíc ještě navzájem nepříbuzné. Navíc ani v brailleském kódování matematických a jiných běžně používaných symbolů není mezinárodní shoda.

„Například ve Spojených státech se pro matematické texty užívá Nemeth kód, jehož zvládnutí vyžaduje několikaletou praxi a je úplně odlišný od české národní normy pro zápis matematiky. Znalost samotného Braillova písma tak ještě neznamená, že odborné texty v příslušném jazyce může student sledovat,“ upřesňuje ředitel Peňáz. „Fakt, že v technických detailech je svět pořád nesjednocený, dopadá na lidi s postižením mnohem dramatičtěji, než si umíme představit,“ dodává.

Z iniciativy Teiresia se Masarykova univerzita stala zakládajícím členem Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami. Sdružení tvoří vysoké školy, které poskytují podobné služby jako středisko Teiresiás. Cílem asociace je standardizace služeb poskytovaných těmto studentům.

Polygraf a hybridní kniha
Oddělení speciálních informačních technologií střediska Teiresiás se věnuje i vývoji nových komunikačních nástrojů a aplikací. Mezi nejstarší patří hybridní kniha, což je elektronický nástroj pro publikování dokumentů ve více synchronizovaných vrstvách – textové, obrazové či zvukové. Student si tak může dokumentem listovat v nejlépe vyhovující formě.

Dalším nástrojem je Polygraf, jehož úkolem je jednak zajistit přístup k mluvenému slovu pro studenty se sluchovým postižením, ale také přístup k vizuálním prezentacím pro osoby se zrakovým postižením. „Díky Polygrafu může být například text, který profesionál v reálném čase přepisuje, zobrazován na osobních mobilních zařízeních studentů, jako jsou chytré telefony či tablety,“ vysvětluje Peňáz.

Středisko Teiresiás od září využívá rekonstruovaných prostor v budově na Komenského náměstí. Součástí areálu je například nově vybavené audiostudio pro nahrávky zvukových knih či software pro gravírku, na níž vznikají hmatové orientační systémy univerzitních a jiných veřejných budov.

Hlavní novinky