Osobnosti quebeckého románu v Brně

Ústav románských jazyků a literatur Filozofické fakulty MU v Brně pořádal od 11. do 15. května 2005 konferenci Obraznost a obrazotvornost v současném quebeckém románu. Konference se zúčastnili rovněž významní kanadští i evropští literární vědci, jako například André Brochu, Max Roy, Jacques Pelletier, Jean-François Chassay, Robert Dion a Bertrand Gervais, ze středoevropského regionu například Józef Kwaterko, Éva Martonyi, Krzysztof Jarosz, Jelena Novaković a Voichiţa-Maria Sasu.

"V České republice jde o ojedinělou akci, jejímž cílem je mimo jiné seznámit českou odbornou i laickou veřejnost s quebeckou literaturou, která v očích Evropanů zůstává stále trochu zastíněna kanadskou anglofonní literární tvorbou,“ řekl před začátkem konference docent Petr Kyloušek, který je rovněž editorem antologie současného quebeckého románu Hledání Ameriky a rozsáhlých Dějin francouzsko-kanadské a quebecké literatury.

V hustě nabitém dvoudenním programu přiblížily příspěvky přednášejících všem zúčastněným tvorbu quebeckých autorů, kteří v Česku doposud nejsou příliš známi: Monique Proulxové, Patricka Imberta či Pierra Yergeau, ale i těch, s jejichž tvorbou se čeští čtenáři již mohli setkat, jako jsou například Jacques Ferron, Hubert Aquin nebo Jacques Godbout. O širokém zájmu o problematiku, ale také o bohatosti quebeckého románu svědčilo chronologické a geografické rozpětí zkoumaných děl: přednášky nastínily vývoj obraznosti románu od padesátých let přes "Klidnou revoluci“ let šedesátých až po nejnovější díla již z tohoto století Catherine Mavrikakisové nebo Monique Proulxové; načrtly spojnice mezi osamělostí v moderní megalopoli a osamělostí na Dálném severu; hledaly souvztažnosti mezi exilem prožitým a vysněným, asijským i jihoamerickým; představily rozporuplný vztah imaginárního čtenáře i autora. Všechny příspěvky přitom spojovalo směřování k lepšímu pochopení a definici komplexního pojmu obraznosti v quebeckém románu, obraznosti, jež v obecném literárním kontextu představuje souhrn obrazů a znaků, je rozhraním mezi subjektem a jeho kulturou a podílí se na spoluutváření našeho vztahu ke světu a kultuře, a tím nám umožňuje tento vztah sdílet s ostatními. V quebeckém kontextu se pak obraznost obohacuje ze zdrojů francouzských i severoamerických a přispívá k reflexi identity a alterity tvořícího subjektu.

Součástí konference byla i výstava nejnovější kanadské knižní produkce, kterou si studenti, profesoři a ostatní zájemci mohli prohlédnout ve čtvrtek 12. května ve vestibulu knihovny Filozofické fakulty a kterou pravidelně pořádá kanadské velvyslanectví. K vidění a objednání byly knihy v anglickém i francouzském jazyce, zdarma se nabízel také katalog pro rok 2005. Zejména zahraniční hosté ocenili na závěr konference sobotní prohlídku Brna a vily Tugendhat a byli, jak se sami vyjádřili, mile překvapeni půvabem Mikulova, jeho zámku a židovských památek. Symbolickou tečkou a místem rozloučení byla potom večerní návštěva vinného sklepa v Hustopečích spojená s ochutnávkou vína.