Mimořádné výkony ve vědě a studiu, v pedagogické činnosti, sportu a umění ocenil dnes rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek na tradičním Dies academicus. V projevu před plnou aulou rektor shrnul dopady novely vysokoškolského zákona a vyzval univerzitu, aby využila novou možnost institucionální akreditace ke zvýšení své mezinárodní konkurenceschopnosti, prestiže a postavení.
Institucionální akreditace, kterou novela vysokoškolského zákona zavádí, je de facto odstátněním zajišťování kvality a přenesením zodpovědnosti za kvalitu studia na samotné vysoké školy, připomněl Bek. „Institucionální akreditace má smysl jen tehdy, když bude náš vnitřní systém náročnější a přísnější než standard státní v režii nového Akreditačního úřadu,“ zdůraznil rektor s tím, že tento způsob akreditace bude pro univerzitu drahý a náročný a investovat do něj má smyl jen pro ty, kdo usilují uspět v mezinárodní soutěži.
Za úspěchy a mimořádné výkony rektor vyznamenal 18 studentů a akademiků.
Letos poprvé udělil také cenu za významný přínos k rozvoji občanské společnosti. První oceněnou v této kategorii se stala Lenka Gulová, která se dlouhodobě odborně zabývá možnostmi podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, multikulturní výchovou a rozvojem inkluzivního prostředí ve školách. Kromě toho pracovala na projektu rozvoje ukrajinského školství a stála i za výstavbou volnočasového centra v africké Angole.
Mimo Gulové, za niž přebrala cenu její dcera, přezvalo ocenění dalších sedmnáct osobností z řad studentů, mladí výzkumníci do 35 let či vědci s dlouhodobě skvělými výsledky, reprezentantka v karate nebo výtvarnice.
Druhý rok za sebou získal cenu za významný tvůrčí počin archeolog. Letos ji převzal Jiří Macháček, šéf ústavu archeologie a muzeologie, který byl vedoucím kolektivu autorů monografie Dyje a Notte ve středověku: komparativní výzkum sociálních a sídlištních struktur ze západoslovanského území, která srovnává dva středoevropské regiony – Moravu jižně od Brna a Braniborsko jižně od Berlína.
Pamětní medaili a finanční odměnu obdržel mezi jinými přední český a světový kardiolog Jindřich Špinar, jenž se od počátku své kariéry zaměřuje na oblast srdečního selhání. Jeho výzkum pacientů po akutním srdečním selhání je dosud největší a nejdelší svého druhu na světě a pomáhá při stanovení diagnózy nemocných.
Podívejte se na reportáž