Přejít na hlavní obsah

Kmenové buňky jsou o krok blíž nasazení v léčbě

Brněnští odborníci začali pracovat na přípravě linií lidských embryonálních kmenových buněk v kvalitě, která umožní jejich aplikaci na člověka.

Lidské embryonální kmenové buňky mají svůj původ v časném lidském zárodku. V něm ze zdrojových buněk vznikne jejich vývojem celý organismus s nespočtem různých buněk složených v orgány s rozdílnou funkcí. Tuto vývojovou schopnost si ponechávají i lidské embryonální kmenové buňky rostoucí v „Petriho misce“, jsou tak svým způsobem zázračné a medicína do nich proto vkládá velké naděje – mohly by totiž být využitelné pro léčbu celé řady nemocí či vážných poranění.

Tým z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU spolupracuje s Centrem asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Centrem buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC na přípravě linií lidských embryonálních kmenových buněk v kvalitě, která umožní jejich aplikaci na člověka. Buněčné linie ve své podstatě představují zásoby buněk, vzniklé neustálým obnovováním původní malé populace embryonálních kmenových buněk, které se mohou uchovávat v laboratořích desítky let.

Lidské embryonální kmenové buňky se vyznačují tím, že mají neomezenou schopnost se dělit, během doby se nemění jejich genetická informace a může z nich vzniknout celé spektrum specializovaných buněk lidského těla, kterých je minimálně přes 200. Embryonální kmenové buňky lze přimět vyvinout se v „Petriho misce“ ve specializované buňky lidského těla a následně zkoumat, nakolik jsou takto vzniklé buňky použitelné pro nápravu konkrétních defektů lidského těla způsobených nemocí či úrazem. Cílem může být každá tkáň či orgán, od kosti, přes slinivku až po mozek.

„Jako vědci již máme dost poznatků k tomu, abychom mohli přejít ke klinickým studiím využití lidských embryonálních kmenových buněk v medicíně. Chceme také držet krok se světovou konkurencí a přispět k tomu, aby v budoucnu byla případná léčba reálně a co nejdříve dostupná i pacientům v Česku,“ přiblížil cíle projektu financovaného ministerstvem zdravotnictví přednosta ústavu histologie a embryologie Aleš Hampl.

Lidské embryonální kmenové buňky

Úkolem spolupracujících týmů je získat vhodná embrya darovaná rodičovskými páry pro tyto účely, zdokonalit postupy ustavení linií embryonálních kmenových buněk, jejich množení, hodnocení, uchovávání a další aspekty manipulace s nimi. Je také potřeba získat ke všem jednotlivým krokům certifikace od dozorových orgánů, jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby vše odpovídalo zákonům a standardům v Česku i zahraničí.

Eticky i technicky složité

Projekt je složitý nejen technicky, ale především z hlediska etiky. „Náročnou otázkou je získávání vhodných embryí. Ta můžeme dostat jen se souhlasem páru, jehož je embryo, které prvotně vzniklo za účelem léčby neplodnosti a následně nebylo k tomuto účelu použito,“ přiblížil Hampl.

Dárci se kvůli potenciálnímu využití embryonálních kmenových buněk k léčbě tisíců pacientů musí vzdát jakéhokoliv nároku a kontroly nad buňkami odvozenými z jejich embrya a zároveň musí splňovat celou řadu podmínek z pohledu svého zdravotního stavu. Podle Aleše Hampla jsou ale lidé v České republice velmi ochotni svoje embrya pro tento účel darovat.

Využití embryonálních kmenových buněk v léčbě má však i další úskalí. Podobně jako u transplantací orgánů u nich hraje roli to, jak jsou geneticky a imunologicky kompatibilní s pacientem, který se s jejich pomocí může léčit.

„Imunogenní vlastnosti embryonálních kmenových buněk jsou sice odlišné od zralých buněk orgánů či krve, takže reakce organismu na jejich transplantaci může být podstatně mírnější nebo žádná, přesto mohou pacienta ovlivnit. I proto je lepší mít na výběr více linií kmenových buněk, z nichž se mohou vytvářet léčivé přípravky,“ uvedl Hampl.

Léčivé přípravky už za několik let

V Brně plánují v rámci projektu vytvořit alespoň tři linie ze tří různých embryí. „To nečiníme s cílem pokrýt imunologické varianty, spíše potřebujeme ukázat, že proces přípravy máme rutinně zvládnutý,“ dodává Hampl.

Z těchto linií se pak mohou připravovat buňky určené pro klinické studie, v nichž se ověřuje bezpečnost a účinnost léčby při konkrétních diagnózách. K případné léčbě je tak ještě kus cesty, pokud ale budou klinické studie úspěšné, mohou být podle Hampla první léčivé přípravky na bázi lidských embryonálních kmenových buněk k dispozici už za několik let.

V Česku několik klinických studií využívajících kmenové buňky již běží. Pracují ale s jinými typy buněk. Jde o takzvané mezenchymální stromální či kmenové buňky, které se nacházejí v těle na různých místech, kde ne zcela pochopeným způsobem přispívají k udržování tkání.

Mohou se také množit v laboratoři, ale vznikají z nich jen určité typy specializovaných buněk. Využívají se především pro autologní transplantaci, tedy pro případy, kdy se člověk léčí vlastními buňkami. Testuje se například možnost jejich použití k podpoře regenerace kostí.

Výhodu léčby vlastními buňkami, u které odpadají problémy s případnou imunitní reakcí, mají také takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky. To jsou kmenové buňky, které mají v principu stejné vlastnosti jako buňky embryonální kmenové, vznikly ale takzvaným přeprogramováním z už specializovaných buněk těla. Ani u těchto buněk ale zatím není zcela prověřená bezpečnost a účinnost použití pro léčbu.

Hlavní novinky