Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Rostlinný genetik Říha vstoupil do prestižního klubu. Stal se členem EMBO

Karel Říha je vedle Mary O´Connell a Štěpánky Vaňáčové již třetím členem EMBO působícím na institutu CEITEC Masarykovy univerzity. 

Věda a výzkum
14. července 2020
redakce
CC-BY
Karel Říha
Foto: Martin Indruch / CC-BY

Novým členem uznávané Evropská asociace molekulární biologie (EMBO) se stal Karel Říha z institutu CEITEC MU. Organizace sídlící v německém Heidelbergu Říhovi oficiálně udělila členství jako jednomu z 63 předních vědců z celkem 25 zemí světa a jako uznání jeho pozoruhodné vědecké práce a úspěchů v oblasti věd o živé přírodě.

EMBO má v současnosti 14 aktivních českých členů, přičemž devět jich pracovně působí přímo v Česku a tři právě v institutu CEITEC Masarykovy univerzity.

Karel Říha je vedle Mary O´Connell a Štěpánky Vaňáčové již třetím členem EMBO působícím na institutu CEITEC. Letošní noví kandidáti byli stejně jako v předchozích letech voleni na základě vědecké excelence a průkopnického výzkumu a můžou se pochlubit širokou škálou úspěchů v oblasti vědy a výzkumu.

„Noví členové přispěli k úspěchu výzkumu v oblasti věd o živé přírodě v Evropě i po celém světě," uvedla ředitelka EMBO Maria Leptinová. „Jako členové organizace EMBO mohou pomoci formovat budoucnost světové vědy prostřednictvím našich aktivit, jako je podpora mladých talentovaných vědců, nebo sdružováním myšlenek a vytvářením mezinárodního prostředí, které je příznivé pro vynikající vědu.“

EMBO má v současnosti 14 aktivních českých členů, přičemž devět jich pracovně působí přímo v Česku a tři právě v institutu CEITEC.

Nový český zástupce Karel Říha vystudoval molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě v Brně, poté strávil 15 let na vědeckých institucích v Rakousku a USA. V institutu CEITEC Masarykovy univerzity působí od roku 2014 jako vedoucí výzkumné skupiny a zástupce ředitele pro vědu. Jeho odborná práce se zaměřuje na pochopení molekulárních a buněčných procesů, které se uplatňují při tvorbě zárodečné dráhy rostlin, a studuje také mechanismy podílející se na stabilitě genomu. Vedle Masarykovy univerzity vyučuje také na Vídeňské univerzitě.

O tom, v čem podle něj spočívá kouzlo genetické modifikace rostlin a proč právě teď nastala zlatá éra biologie, se Karel Říha nedávno rozpovídal v rozhovoru pro Magazín M.

Související články

  • Molekulární bioložka z Masarykovy univerzity se zařadila mezi světovou špičku

    Štěpánka Vaňáčová z institutu CEITEC Masarykovy univerzity byla zvolena členkou uznávané Evropské asociace molekulární biologie (EMBO).

  • Vědkyně z Muni se stala členkou prestižní organizace molekulární biologie

    Uznávaná vědkyně Mary O'Connell je díky program ERA Chairs od roku 2014 na Ceitecu Masarykovy univerzity.

  • Vědci se poprvé podívali rostlinám až do ložnice

    Průlomovou techniku vyvinuli výzkumníci z Masarykovy univerzity. Umožňuje sledovat v reálném čase rozmnožování rostlin až na úrovni buněk i...

  • Problémy české vědy? Inbreeding a administrativa

     Rozhovor se Štěpánkou Vaňáčovou z Ceitecu MU o úskalích dělání konkurenceschopné vědy v Česku.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku