Přejít na hlavní obsah

Vědci odjeli na Antarktidu zkoumat klima i vliv stresu

Antarktická stanice J. G. Mendela, kterou vybudovala Masarykova univerzita na ostrově Jamese Rosse, opět ožije. Na další expedici tam dnes za přísných protiepidemických opatření vyrazila z Brna šestnáctičlenná výprava vědců.

Členové expedice před odjezdem na Antarktidu.

Přesto, že jsou všichni členové expedice povinně očkovaní a otestovaní na covid-19, čeká je po příletu do Chile sedm dní trvající karanténa. Vědci jsou na cestu a pobyt v Antarktidě vybaveni množstvím testů, respirátorů a dezinfekce.

Cílem letošní expedice je pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů. Zoologické výzkumy se budou týkat především ptáků (například rybáci, chaluhy, buřňáci, tučňáci) a savců (tuleni, lachtani, rypouši).

Výzkum živočichů na Antarktidě.

„Nově zahájíme pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. V rámci projektu budeme udržovat stávající monitoring a chceme se víc zaměřit na půdní parametry, jako je vlhkost a termální vlastnosti, abychom byli schopní lépe kvantifikovat a modelovat podmínky, které tam byly a patrně nastanou,“ uvedl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU s tím, že další novinkou bude posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech.

Na základnu J. G. Mendela tak míří stresmetr od společnosti Entrant, která je spin-off společností Masarykovy univerzity. Profesorka Julie Dobrovolná z pracoviště Enviromentální fyziologie Přírodovědecké fakulty MU se zabývá měřením entropického stresu, ke kterému není potřeba žádný odběr vzorků. Vyhodnocení funguje na základě matematické rovnice s běžnými fyziologickými daty.

Hladinu stresu polárníků bude zkoumat Lucie Ráčková z přírodovědecké fakulty. V Antarktidě se totiž polárníci setkávají s náročnějšími a odlišnými situacemi než ve svém domácím prostředí a trápí je delší odloučení od rodiny a přátel.

Odjezd vědců z Brna na Antarktidu.

Jedná se tak o jedinečnou příležitost pro testování prototypu stresmetru, který by mohl v budoucnosti pomáhat ve zdravotnictví. Jeho uplatnění je však mnohem širší, dokáže například pomoci ve vojenském průmyslu nebo letectví v případech, ve kterých je potřeba vybrat nejvhodnější zástupce pro danou misi.

V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou pak budou na expedici testovány outdoorové bundy Faramugo a systém pro zpevnění štěrkových povrchů BERA Gravel Fix, testovaný spol. Čegan s.r.o., které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

Letošní výprava je mezinárodní. Spolu s experty z MU, která základnu již více než 15 let provozuje, se jí zúčastní také doktorand z University of Leeds, s jejichž vědci dlouhodobě spolupracuje tým Polar-Geo-Lab z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU na kvantifikaci transportu materiálu a živin v povodích antarktických toků. Dva zástupce pak vysílá Univerzita Karlova. Technickou podporu zajistí trojice techniků ze společnosti Czechoslovak Ocean Shipping.

Tým vědců odletěl po příjezdu do Vídně z tamního letiště do chilského Punta Arenas, odkud po uplynutí týdenní karantény bude 28. prosince opět letecky pokračovat na ostrov krále Jiřího. Odtud se pak lodí Betanzos dopraví na ostrov Nelson a následně na základnu J. G. Mendela. „Z ostrova Jamese Rosse bychom měli předběžně odjíždět koncem února a návrat zpět do Česka se očekává v první půlce března,“ dodal Filip Hrbáček.

Výzkum klimatu a ledovců na Antarktidě.

Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna před patnácti lety. Slavnostně byla otevřena a předána vědcům do užívání 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun.

Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí má sloužit příštích 30 let. Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi 30 států světa, jejichž vědecké stanice se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.

Hlavní novinky