Přejít na hlavní obsah

Rudzanová: Ocenění je motivací pro další výzkum

Za výzkum vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek na lidskou imunitu získala Barbora Rudzanová v květnu Cenu Jiřiny Michlové, kterou uděluje Učená společnost doktorandům a doktorandkám za originální výzkum.

Barbora Rudzanová.

Studentka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity pracuje v centru RECETOX, kam ji na doktorské studium přitáhla možnost zkoumat vlivy prostředí na lidské zdraví.

Propojování věcí a objevování toho, jak fungují, bavilo Barboru Rudzanovou už od dětství, a tak si nakonec vybrala ke studiu biochemii. Už na bakaláři se dostala také k výzkumu lidské imunity, když si pro závěrečnou práci vybrala laboratoř Lukáše Kubaly na Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR.

Magisterské studium absolvovala na univerzitě v anglickém Derby, kde si zapsala obor Biomedical Health. „Byla to úplně jiná a výborná zkušenost. Hodně velký důraz tam totiž kladou na to, aby člověk uměl kriticky myslet, diskutovat a prezentovat. Většina hodin tak byla diskusních a díky tomu jsem si osvojila celou řadu měkkých dovedností. Zároveň tato forma výuky klade velké nároky na sebedisciplinu a samostudium,“ popisuje zkušenosti ze zahraničního studia Rudzanová.

Přestože se biologii a zdraví člověka věnovala téměř celou vysokou školu, pokračovat ve studiu nejdřív nechtěla. „Chtěla jsem jít do praxe, ale v době, kdy jsem hledala práci, byly nabídky spíš jen na pozice s rutinní činností a bez možnosti dalšího rozvoje. To ale nebylo to, co bych od práce chtěla, a tak jsem se rozhodla zkusit doktorské studium.“

„Na Recetoxu se mi naskytla možnost studovat vliv perfluorovaných a polyfluorovaných látek, takzvaných PFAS, na imunitu člověka. Jsem ráda, že jsem se pro to rozhodla, protože mě má práce baví a dává mi smysl,“ říká Rudzanová.

Věčné chemikálie v krvi

Právě tento výzkum ji vynesl ocenění Učené společnosti. Spolu s kolegy se totiž věnovala tomu, jak vybrané PFAS ovlivňují imunitu. „Tyto látky jsou všude kolem nás, v nepřilnavém nádobí, nepromokavých oděvech či v papírových kelímcích na nápoje. Mají celou řadu užitečných vlastností, ale velkou komplikací je to, že se nerozkládají – jsou perzistentní. Protože se vyrábějí už od 40. let minulého století, vyskytují se už v podstatě všude v prostředí a podle řady studií provedených napříč světem (studie USA, Evropský projekt HMB4EU) je má 98 až 100 procent populace také v krvi.“

Tato skutečnost vede vědce k tomu, aby se začali podrobněji zabývat vlivy PFAS na lidské zdraví. Uvedené látky mohou ovlivňovat fungování jater, lidskou reprodukci nebo působit rakovinotvorně. Rudzanová se pak věnuje jejich vlivu na imunitu.

„Sledovali jsme a sledujeme vliv sedmi těchto látek na imunitní buňky. Díky v České republice jedinečné populační studii CELSPAC máme k dispozici vzorky krve od tří set lidí, které nám poskytují obrázek o výskytu PFAS v běžné populaci. Kromě jejich výskytu jsme se dívali především na to, jaký vliv mají tyto látky na imunitní buňky, a to na úrovni takzvané genové exprese,“ popisuje oceněnou studii vědkyně.

Genová exprese je proces, kdy se z genetické informace, uložené v každé buňce ve formě DNA, přepisují zděděné informace do podoby konkrétních proteinů potřebných pro fungování buněk, například enzymů či hormonů. Tento přepis zprostředkovávají molekuly označované jako mRNA a ty také ukazují, které geny buňka aktivuje.  

Právě mRNA z imunitních buněk sledovaných lidí pak vědci z Recetoxu popsali a porovnali je s obsahem perfluorovaných a polyfluorovaných látek v krvi. „Ukázalo se, že čím více PFAS v sobě lidé měli, tím víc měly jejich imunitní buňky narušenou expresi genů zodpovědných za vývoj B-lymfocytů, konkrétně jednoho jejich typu – plazmatických buněk. To jsou buňky, které v těle vytvářejí protilátky proti konkrétním patogenům, jako jsou bakterie a viry, a jsou tedy důležitou složkou imunity.“

Díky dalším datům z populační studie CELSPAC si vědci všimli, že u lidí s vyšší koncentrací PFAS byl nižší výskyt alergií a ekzémů. „I když to vypadá jako pozitivní zpráva, může to ukazovat na to, že jejich imunita je potlačená. Ve světě už existují studie, podle nichž se u dětí s vyšším obsahem perfluorovaných látek v krvi po očkování vytvořilo výrazně méně protilátek,“ uvádí výzkumnice. Zároveň ale zdůraznila, že koncentrace PFAS naměřené v české CELSPAC studii jsou spíše nižší v porovnání s jinými zeměmi.

Další výzkum zahrne i novorozence

Rudzanová chce dál pokračovat ve výzkumu mechanismů, kterými působí PFAS na vývoj a fungování imunitních buněk. Kromě pokračování oceněné studie, kde ještě bude zpracovávat působení jednotlivých látek, je zapojená také do dalšího výzkumu na nové populační studii. Ta se vytvářela nedávno a zahrnuje matky s novorozenci, takže se vědci mohou podívat na to, zda a jak mohou PFAS v krvi matky ovlivnit imunitu dítěte.

Perfluorované perzistentní látky jsou tady s námi už desítky let, existuje jich asi deset tisíc a zatím jen tři z nich jsou přísně regulované Stockholmskou úmluvou. „Protože už víme, že lidské zdraví ovlivňují, je důležité zkoumat, jakým způsobem. Je také důležité, že Evropská unie se aktuálně zabývá tím, jak plošně regulovat jejich používání v průmyslu. Nejspíš nás nečeká úplný zákaz PFAS, používají se totiž v řadě důležitých aplikací například v medicíně, určitě je ale na místě zabývat se například jejich výskytem v pitné vodě, kudy se dostávají do lidského těla nejčastěji,“ dodává Rudzanová.

Hlavní novinky