Zatímco členové letošní antarktické expedice v polárních oblastech v těchto dnech zkoumají jako každý rok tající ledovce nebo v terénu sbírají vzorky pro výzkum ptačí chřipky, v laboratořích mezitím jejich kolegové zúročují práci z dřívějších výprav. Tak jako například Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu lékařské fakulty. Ve vzorcích, které si z Antarktidy přivezla v roce 2015, se jí podařilo identifikovat nový bakteriální druh. S kolegy ho pojmenovali Pseudomonas rossensis – podle ostrova Jamese Rosse, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen a kde mladá vědkyně strávila tři měsíce.
Pseudomonády jsou v přírodě hojně rozšířený rod bakterií zahrnující více než tři sta padesát druhů. Některé z nich mohou u lidí způsobovat závažná onemocnění a mnohé vykazují silnou antibiotickou rezistenci – zejména Pseudomonas aeruginosa, která se často vyskytuje v klinickém materiálu a způsobuje infekce dýchacích cest, močových cest, popálenin či řadu nemocničních infekcí. Jiné druhy pseudomonád jsou naopak prospěšné a takzvané bakteriociny, které produkují, mohou být nástrojem, jak tuto rezistenci prolomit. „Jde o proteinové toxiny, které dokážou selektivně ničit příbuzné bakterie,“ upřesňuje doktorka Snopková, která za výzkum těchto „biologických antibiotik“ coby alternativy ke komerčně používaným antibiotikům získala v loňském roce Cenu Wernera von Siemense pro mladé vědce.
A i když skutečný potenciál Pseudomonas rossensis odhalí až další výzkum, jde o cenný přírůstek do katalogu známých druhů. Mimo jiné proto, že jde o bakterii, která tyto potenciálně využitelné látky dokáže produkovat v extrémních podmínkách v teplotách i pod bodem mrazu. „Ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou, která pseudomonádě umožňuje překonat stres související s drsnými antarktickými podmínkami, jako jsou nízké teploty, nedostatek dostupné vody a živin, silné sluneční záření nebo opakované cykly zamrzání a rozmrzání,“ přibližuje specifičnost nově popsaného druhu Snopková.
Objev přispívá k rozšíření znalostí o biodiverzitě mikroorganismů v polárních oblastech a jejich mechanismech adaptace na extrémní podmínky, ale významný je i v kontextu kontinuálního výzkumu Masarykovy univerzity na Antarktidě. Vždyť letošní expedice je už jedenadvacátá. „Náš výzkum ukazuje, že příroda sama vyvinula způsoby, jak bojovat proti odolným bakteriím. Teď je na nás, abychom tyto mechanismy pochopili a využili je v medicíně a třeba nejen v ní,“ říká Snopková.
S úsměvem pak dodává, že pojmenováním nového bakteriálního druhu si splnila i jeden ze svých vědeckých snů. „Původně jsem ho zvažovala pojmenovat podle Václava Vojtěcha,“ zmiňuje dobrodruha, jenž se v roce 1929 stal prvním Čechem, který stanul na území Antarktidy. „Nakonec jsem ale vyměkla poté, co jsem zjistila, že všechny v posledních letech popsané pseudomonády se odkazují na svou geografickou lokalitu nebo specifickou vlastnost. V tomto je bakteriologická taxonomie celkem konzervativní. Přesto – pojmenovat svůj druh jsem měla na svém seznamu vědeckých přání, které jsem si tímto splnila.“