Přejít na hlavní obsah

Na PdF usilují o rozšíření výchovy ke zdraví

V šedesátých letech představila Světová zdravotnická organizace (WHO) svou definici zdraví. Podle ní jde o stav tělesné, psychické a sociální pohody. S touto definicí rovněž pracovali základní programy WHO - Zdraví pro všechny do roku 2000 a na něj navazující Zdraví pro 21. století.


V obou určila WHO největší nebezpečí pro zdraví lidstva pro následující období a zároveň stanovila úkoly a postupy, jak se mu vyvarovat. V obou byl kladen velký důraz na prevenci a výchovu ke zdraví již od raného věku. Právě těmito tématy se ve výzkumném záměru Škola a zdraví pro 21. století zabývá tým z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, čímž napomáhá implementaci programu WHO v České republice.

Vedoucí katedry psychologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity doc. PhDr. Evžen Řehulka, CSc. Foto: Martina Šmídtová
Vedoucí katedry psychologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity doc. PhDr. Evžen Řehulka, CSc. Foto: Martina Šmídtová
Tématu zdraví se na Pedagogické fakultě nevěnují poprvé, současnému výzkumu předcházely výzkumné záměry Osobnost a zdraví a Učitelé a zdraví. Iniciátorem tohoto zaměření je především doc. PhDr. Evžen Řehulka, CSc., vedoucí katedry psychologie, který je zároveň hlavním řešitelem nového výzkumného záměru, který v loňském roce podpořilo ministerstvo školství 60 miliony korun. Výzkumný tým je složen z pětadvaceti členů pocházejících téměř ze všech kateder Pedagogické fakulty. Také proto je záběr výzkumu poměrně široký.

Tělesnou složku zdraví ve výzkumu zastupuje problematika kouření, zneužívání drog či prevence úrazů. V této oblasti spolupracují pedagogové s kolegy z Lékařské fakulty. Již v minulosti tak například ve spolupráci s profesorkou Drahoslavou Hrubou z Ústavu preventivního lékařství LF, jež dlouhodobě studuje vlivy kouření na zdraví populace, vznikl program prevence kouření, v němž jsou žáci prvního stupně základních škol prostřednictvím maskota veverky Věrky seznamováni se škodlivostí kouření. Propagací zdravotně orientované tělesné výchovy se výzkumníci zase snaží odpovědět na stále častější zdravotní problémy populace vyplývající z nedostatku pohybu.

Učitel je pro žáky vzorem
Psychologickou částí se pak zabývají odborníci z katedry psychologie PdF. Ti vycházejí z teze, že nejdůležitější složkou ve škole je učitel, proto zkoumají právě jeho úlohu při výchově ke zdraví. „To, jak si dítě na prvním stupni všimne, co paní učitelka jí, jak se obléká, jestli paní učitelka není obézní, jestli kouří, jej naučí víc o zdravém chování, než když je třeba nuceno odříkávat pět bodů, proč je kouření škodlivé,“ uvedl Evžen Řehulka. Z toho důvodu se ve výzkumu věnuje pozornost také zdravotnímu chování učitelů, zvláště z hlediska duševní hygieny, neboť je prokázáno, že momentální psychický stav učitele bývá přenášen i na žáky. Starší výzkum profesora Libora Míčka mimo jiné ukázal, že neurotická učitelka v mateřské školce může ze jedno dopoledne až pětinásobně zvýšit neuroticismus dětí. Psychické zdraví žáků však samozřejmě nezůstává stranou; členem týmu je i profesor Rudolf Kohoutek, jež má za sebou dlouholetou praxi v pedagogicko-psychologické poradně.

Důraz na výchovu ke zdraví kladl i Jan Amos Komenský. V jednom ze svých nejzásadnějších děl Didactica magna věnoval tomuto tématu celou 15. kapitolu.
Důraz na výchovu ke zdraví kladl i Jan Amos Komenský. V jednom ze svých nejzásadnějších děl Didactica magna věnoval tomuto tématu celou 15. kapitolu.
Neškodí dětem počítače?
Sociální složku zdraví má na starosti především Jaroslav Řezáč, který se soustředí na výcvikové techniky, pomocí nichž se žáci (potažmo i učitelé) mohou učit zásadám správné komunikace, sociálních vztahů či zásadám řešení konfliktů. Kromě toho na výzkumu spolupracují také odborníci z katedry fyziky, kteří studují principy fungování v současnosti tolik moderních psychowalkmanů. Výsledky jejich práce by mohly také odhalit možnosti využití této technologie ve školství. Nově také výzkum otvírá téma ergonomie počítačů. „Existují sice normy na školní nábytek, ale nikdo se nezabýval otázkami designu počítačů – dělají se počítače pro děti? Jsou klávesnice uzpůsobeny pro dětskou ruku? Neškodí monitory dětskému zraku?“ nastínil hlavní otázky této části výzkumu Evžen Řehulka.

Na výzkumu také spolupracují členové katedry české literatury či kateder výuky cizích jazyků. Češtináři by měli přispět vytvořením seznamu beletristické literatury, prostřednictvím níž by se žáci mohli jinou formou seznámit například s tématem drog, násilí, agrese atd. Učitelé cizích jazyků zas dostali za úkol sledovat problematiku výchovy ke zdraví v zemi, jejíž řeč učí. Bez práce nezůstali ani historici, kteří mají zkoumat, jak tomu bylo s výchovou ke zdraví v dějinách. Biologové by se pak měli zaměřit na environmentální výchovu. Zapojeni byli také pedagogové z katedry občanské výchovy, pedagogiky, katedry didaktických technologií a dalších.

Musíme začít u vzdělávání pedagogů
Podle Evžena Řehulky by se výchově ke zdraví měla ve školách věnovat mnohem větší pozornost. Poznatky a závěry výzkumu by proto měly být rozšířeny mezi učitele, ať už prostřednictvím seminářů, publikací či metodických příruček. Samotné žáky by pak měly zasáhnout různé preventivní programy. Především by pak vědci chtěli působit na současné studenty pedagogických a dalších fakult, které vychovávají budoucí učitele tak, aby pro ně výchova ke zdraví a k odpovědnosti za vlastní zdraví bylo samozřejmostí. K tomu účelu byla také v roce 2003 na Pedagogické fakultě založena katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. „Jsem přesvědčen, že to není marná práce, zdraví je důležité, a když se nám podaří jenom to, že si učitelé budou tuto skutečnost uvědomovat a budou vše vztahovat na jmenovatele zdraví, tak si myslím, že naše úsilí nebylo zbytečné,“ řekl Evžen Řehulka.

Hlavní novinky