
Pozorováním stravovacích návyků pavouka mravčíka skalního, který se živí jen mravenci, arachnolog Stano Pekár objevil, že si tento predátor dokáže vybírat, jakou část kořisti sní, podle toho, jaké živiny obsahuje. O výsledcích výzkumu informovaly nedávno i oba prestižní časopisy Nature a Science.
„Doteď se vědělo, že masožraví predátoři, kteří se živí různými typy kořistí, si vybírají potravu podle toho, jaké živiny zrovna potřebují. Konkrétně se sledovalo upřednostňování bílkovin před tuky a naopak,“ nastínil pozadí výzkumu Stano Pekár z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, ale doplnil, že o tom, jak se chovají tzv. specializovaní dravci, se dosud nic nevědělo.
Experiment brněnského vědce proto spočíval v tom, že nabídl několika jedincům mravčíka skalního různě uměle sestavené mravence. Jeho hlava, hruď a nohy jsou totiž bohaté na bílkoviny, zadeček je zase bohatší na tuky. „Kromě mravenců tak, jak se vyskytují v přírodě, jsme proto vytvořili mravence složené jen z předních částí nebo také mravence složené jen ze zadečků. Ty jsme pak pavoukům nabízeli,“ popsal princip experimentu Pekár.

Mravčík skalní si dokáže vybrat, kterou část mravence zkonzumuje, a to podle toho, jaký typ živin zrovna potřebuje pro přežití. Foto: Stano Pekár.
Jak loví pavouci
Mravčíci patří mezi pavouky, kteří loví na zemi, ne pomocí sítě. Jsou proto při lovu kořisti poměrně zranitelní. „Kdybychom ho dali do jedné misky s mravencem, tak určitě prohraje a mravenec ho zabije,“ doplnil Pekár. Pavouk si proto v průběhu evoluce vyvinul účinnou taktiku, aby lov přežil. Útočí velmi rychle, překvapí mravence zezadu, kousne ho a stáhne se. Pak počká, než jeho jed na kořist zaúčinkuje, a teprve potom se vrátí.
Může se člověk inspirovat?
Vnitřní potřeba organismu vyhledávat určitý typ potravy nebo se některému jídlu zcela vyhnout je možná něčím, čím by se mohl inspirovat i člověk. „Pavouci, ač v našich očích poměrně primitivní organismy, si dokážou vybírat potravu skutečně na základě toho, co jejich tělo zrovna potřebuje. U lidí taková strategie není známá, i když víme, že něco podobného prožívají třeba těhotné ženy. Tělo vyšle signál, že mu chybí například cukry, a žena dostane chuť na něco sladkého. Pavouci to mají stejné,“ vysvětlil Pekár.