Přejít na hlavní obsah

AnotaceSvantessonFotoaparáty v mobilních telefonech, miniaturní webové kamery, rychlý a cenově dostupný přístup k internetu, MMSky a sociální síť Facebook. To všechno jsou nástroje, které vytvářejí ideální zázemí pro zcela nový fenomén, tzv. sexting: posílání sexuálních zpráv a obrázků. O nejrůznějších právních problémech, které mohou vyvstat v souvislosti se sextingem, přijel v listopadu na konferenci Cyberspace na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity přednášet Dan Svantesson z Bond University v Austrálii.


Podle Svantessona může mít sexting mnoho podob od těch poměrně nevinných mezi dospělými až po ty vážné, když se třeba starší muž snaží získat citlivé fotografie od nezletilých dívek. Sexting však může vyvolávat i  naprosto absurdní situace, jako když se třeba neuvážlivý teenager dostane do vězení za dětskou pornografii.

Sexting je dnes už poměrně rozšířený jev, aniž by mu byla věnována dostatečná pozornost. Podle nedávného průzkumu deset procent mladých Američanů ve věku mezi 14 a 24 lety připouští, že někdy poslali nahé fotky sebe samých někomu jinému. „Člověk, který odesílá takové obrázky, a děje se to zřejmě často všude kolem nás, dělá něco, co by mohlo vypadat jen jako malý problém, může to však mít mnoho právních důsledků,“ varuje Svantesson.

Jaké zákony mohou být porušeny, když člověk sextuje?
Záleží na mnoha proměnných, například na vašem věku. Pokud jsou aktéři sextingu dospělí, pak samozřejmě není ve hře žádná dětská pornografie. Když pošlete svůj obrázek jiné zletilé osobě, tak pravděpodobně vůbec nedojde k žádným právním komplikacím. Ve většině kultur by asi bylo velmi obtížné argumentovat, že byl vůbec nějaký zákon porušen. Pokud ale ten, kdo obrázek dostal, jej začne rozesílat třetím osobám, mohou tu vyvstat právní otázky v oblastech, jako je pomluva, ochrana soukromí nebo i autorský zákon. Jako autor a původní odesílatel obrázku samozřejmě máte všechna autorská práva k tomuto snímku a nikdo další by ho neměl šířit bez vašeho svolení. A pak je tu samozřejmě také problematika dětské pornografie, když se budeme bavit o teenagerech.

alt
"Často říkám svým studentům, aby u všeho, co dávají na Facebook, uplatnili „tchyňový test“. To znamená, že byste neměli dát na Facebook nic, co byste nechtěli, aby viděla vaše současná či budoucí tchyně," říká Svantesson. Foto: Martin Kopáček.

S rozvojem technologií se hodnoty společnosti rychle mění. Nemyslíte si, že by se sexting mohl stát něčím běžným?
Je pravda, že by určitě mohlo dojít k obratu a sexting by se mohl stát něčím normálním, jenže pak může dojít i k opačnému trendu a lidé budou zase říkat: „Ne, to je špatně, chtěli bychom se vrátit zpět.“ Ale pak už je příliš pozdě, protože jak víme, z internetu není možné úplně odstranit žádný obsah. Pokud společnost změní své hodnoty z jednoho extrému do druhého, nežádoucí obsah na internetu zůstane tak jako tak. To je důvod, proč musíme být opatrní už nyní.

Zmiňoval jste dětskou pornografii. Co se stane, když budou dva čtrnáctileté děti sextovat a předávat své fotografie dalším lidem? Zdá se totiž absurdní, že by měly být obviněny z dětské pornografie…

Pokud je vám čtrnáct let a vaše stejně stará přítelkyně vám pošle choulostivý obrázek a vy ho přepošlete svým kamarádům, tak očividně děláte něco špatného – je to přinejmenším porušení ochrany důvěrných údajů. Je ovšem ještě nadnesené, že byste měli být obviněni z šíření dětské pornografie. Stát se to ale může. Podle mého názoru by však takové obvinění nekorespondovalo s tím, co dotyčný opravdu udělal. Celý váš život tím totiž bude pravděpodobně zničen, můžete jít do vězení a  být zapsán do registru sexuálních delikventů.

Jak byste to řešil?
Je zřejmé, že by taková činnost měla mít nějaké následky, zřejmě i  trestní povahy, ale ne tak extrémní, jak je to možné dnes. Je však těžké říci, kde nastavit hranici. Kdy jde o dětskou pornografii a kdy už ne? Musíme to důkladně promyslet, protože existují ještě absurdnější případy. Když je vám čtrnáct let a umístíte své nahé fotky na internet, jste zároveň obětí a pachatelem dětské pornografie.

Takže zákony by se měly změnit?
Zákony v současné podobě nejsou dobře připravené na to, aby se se sextingem vypořádaly. Zákon o pomluvě nemusí pomoci, protože jsou známé případy, kdy je těžké argumentovat, že vůbec k pomluvě došlo. Právo by v tomto případě mělo být vymahatelné, ale není. Na druhé straně existují případy, kdy je právo vymahatelné způsobem, jakým by být nemělo – to jsou třeba případy dětské pornografie, o kterých jsme mluvili. Měli bychom se tedy skutečně ptát, zda potřebujeme nové specifické právní úpravy pro fenomén jménem sexting. Problémem také je, jak to udělat, aby tyto nové zákony byly relevantní i za pět nebo deset let – budeme muset bojovat s technologickým vývojem. Ale abych odpověděl na otázku: Ano, určitě je potřeba upravit zákony.

Ostřílení právníci ale vždycky říkají, že úprava zákona by měla být až to poslední.
Je jasné, že úprava zákonů není to hlavní a jediné, co by se mělo dělat. Musíme také vzdělávat mladé lidi a zajistit, aby pochopili dlouhodobé následky nejen sextingu, ale obecně poskytování soukromých informací. Často říkám svým studentům, aby u všeho, co dávají na Facebook, uplatnili „tchyňový test“. To znamená, že byste neměli dát na Facebook nic, co byste nechtěli, aby viděla vaše současná či budoucí tchyně. Mohl by to být docela nudný svět, kdyby se lidé striktně drželi takového pravidla, ale měli by to aspoň vzít v úvahu, když se rozhodují, že něco pošlou.

Hlavní novinky