Evropská populace stárne – podle statistik se v České republice počet lidí starších 65 let do roku 2050 více než zdvojnásobí. Stárnutí a nemoci, které jsou s ním spojeny, s sebou nepřinášejí jen obrovskou zátěž pro systém zdravotní péče, ale také pokles kvality života, ztrátu sociálních kontaktů, ekonomické a další problémy.


Poslední výzkumy však ukazují, že je možné stárnout a zůstat zdravý, nezávislý a aktivní. „Nedokážeme zpomalit proces stárnutí. Můžeme ale docílit toho, že lidé, i když budou stárnout, budou zdravější,” říká Linda Partridge, která vede Institut zdravého stárnutí na University College v Londýně a na začátku dubna přednášela na Masarykově univerzitě v rámci cyklu Mendel Lectures.

"Změnou v jednom genu jsme zlepšili zdraví stárnoucí myši. Chceme zjistit, zda to můžeme aplikovat i pro lidi," nastiňuje výzkum Partridge. Foto: David Povolný.

Podíl lidí starších šedesáti pěti let v naší společnosti stále roste. Váš obor biologie stárnutí tedy musí prožívat přímo boom.
Ano, potřebujeme najít cesty, jak zlepšit zdraví stárnoucích lidí, protože hlavní podíl v zátěži zdravotního systému mají pravě staří lidé. V poslední době tak náš obor prochází revolucí a nabízí významné vědecké příležitosti. Čím dál více laboratoří se začíná zabývat výzkumem stárnutí.

Je tedy jedním z vašich cílů najít způsob, jak zpomalit stárnutí?
Zatím ne tak docela. Nebyli jsme schopni najít konkrétní mechanismy, které by zpomalily proces stárnutí, prostě proto, že nejde o jeden obecný proces, ale velmi komplikovaný systém. Ukazuje se ale, že poslední výzkumy tento pesimistický předpoklad nabourávají.

Bude tedy možné proces stárnutí nějak kontrolovat?
K našemu velkému překvapení jsme při práci s laboratorními zvířaty, jako jsou červi, octomilky a myši, zjistili, že můžeme provést velmi jednoduchou změnu v jednom jediném genu, a tím nejen prodloužit život zvířete. Zdá se totiž také, že je možné napadnout proces stárnutí touto genovou mutací, a zároveň i zlepšit zdraví zvířete, když zestárne. Zvíře vykazuje skutečně širokospektré zlepšení svého zdraví během středního a vyššího věku napříč různými systémy.

Našli jste už konkrétní důkaz, nebo jde zatím jen o hypotézu?
Důkazů už máme hodně. Například můj kolega v Londýně dokázal prodloužit život myši o třicet procent oproti průměrné délce jejího života. Navíc se u takto staré myši zlepšily různé systémy: například imunitní profil byl lepší, kůže i kosti vykazovaly zlepšení. Nyní jsme velmi zvědaví, jak daná mutace genů přesně funguje a které systémy přímo zasahuje. Chtěli bychom také porozumět tomu, jestli vykazuje i takzvanou evoluční konzervaci.

Co evoluční konzervace znamená?
Jde o to, zda existují stejné procesy způsobující stárnutí u různých organismů. Zatím se zdá, že ano. Hlavní otázkou je samozřejmě, zda tato zjištění, která jsme učinili u zvířat, můžeme aplikovat i pro lidský organismus, abychom mohli zasáhnout do lidského stárnutí léky. Je teď opravdu velmi vzrušující se tímto tématem dále zabývat.

Budeme tedy žít déle?
Prodloužení délky života by mohl být vedlejší efekt výzkumů, ale lidé dnes stejně žijí déle než dříve. Hlavním cílem našeho výzkumu je učinit lidi během stárnutí zdravější, a to s využitím poznatků získaných na laboratorních zvířatech, jejich přeložení pro lidský organismus a převedení do podoby léků. Chtěli bychom tedy zlepšit kvalitu lidského života ve fázi, kdy se už chýlí ke konci.