Originály více než dvou stovek děl nejslavnějších českých i světových malířů jsou k vidění v Moravské galerii na výstavě Obrazy mysli/Mysl v obrazech. Až do 18. března mohou návštěvníci obdivovat nejen tři kresby Leonarda da Vinci, které jsou v Česku vystaveny vůbec poprvé, ale také díla Rembrandta, Dürera či zástupců české předválečné avantgardy Bohumila Kubišty, Toyen či Jana Zrzavého.
„Rozhodli jsme se představit lidskou mysl jako vizuální fenomén, s využitím jak uměleckých tak i vědeckých a medicínských zobrazení,“ říká k poslání výstavy její autor Ladislav Kesner, který působí v Semináři dějin umění Filozofické fakulty MU.
Co vás přivedlo právě k tématu lidské mysli?
Jednou z věcí, kterou se ve své odborné práci dlouhodobě věnuji, je vztah obrazů tzv. před očima – především uměleckých děl – a tzv. za očima – tedy různých druhů neurálních a mentálních zobrazení. V roce 2002 jsem pracoval v Getty Research Center v Los Angeles v rámci mezinárodní skupiny vědců a umělců, kteří se zabývali různými aspekty vnímání. Tam jsem si poprvé uvědomil, že dosud nikdo neudělal výstavu, která by se pokusila představit lidskou mysl jako vizuální fenomén s využitím jak uměleckých, tak i vědeckých a medicínských zobrazení. V roce 2006 jsme se s ředitelem Moravské galerie Markem Pokorným dohodli na realizaci projektu, kterému jsme později dali název Obrazy mysli/Mysl v obrazech.
Výtvarným uměním se profesionálně zabývám 25 let a dívání se na obrazy, sochy, kresby a videa pro mne zůstává hlavní inspirací. Ale v daném případě bylo ono vidění určitě ovlivněno a zaostřeno vědomím poznatků a myšlenek týkajících se různých aspektů mysli a jejího vztahu s mozkem. Ovlivnila mě ale také teorie obrazů, jen úplně namátkou, práce takových autorů jako Karl Jaspers, Hans Belting či John Searle.
Jde o velmi rozsáhlou tematickou výstavu, na níž jsou k vidění i tří originály od Leonarda da Vinci, divácká pozornost se tedy zaměřuje hlavně na ně. Na co byste upozornil návštěvníky vy jako kurátor?
Z hlediska naplnění záměrů výstavy jsou si téměř všechny exponáty rovnocenné, díla slavných umělců stejně jako například digitální reprodukce soudobého zobrazování mozku.
Upozorním ale na některé nenápadné exponáty: kupříkladu vůbec nejstarší dochovaná kresba lokalizace mentálních funkcí v anonymním traktátu z 11. století nebo nejstarší fotografie psychicky nemocných, vytvořené Hughem Diamondem kolem roku 1850 či kresby neuronů od zakladatelů neuronální doktríny Santiaga Ramóna y Cajal a Camilla Golgiho.
A co je pro vás na výstavě srdcovou záležitostí?
Velmi blízká je mi litinová socha Antony Gormleyho, který je obecně uznáván jako jeden z nejvýznamnějších žijících umělců.
Výstava sice ještě více než měsíc potrvá, máte už přesto nějaké další plány?
Pracuji na přípravě výstavy, která se bude věnovat zkoumání lidské tváře v současném videoartu. Výstava začne v pražské Galerii Rudolfinum koncem června. A čekají mne také úvodní jednání s řediteli několika zahraničních muzeí o projektu, který volně rozvíjí témata aktuální výstavy v Brně a týká se vědomí. Zatím je to ale pouze prvotní idea.