Kněz a novinář. Jde to dohromady?

Na tuto otázku odpovídá často Jan Hanák, novinář, režisér, scenárista, učitel na Masarykově univerzitě, občasný herec v divadle Husa na provázku a katolický kněz v jedné osobě.

„Jde to dohromady. Znám třeba kněze a jaderného fyzika zároveň,“ komentuje se smíchem Hanák a dodává: „Běžně to tak funguje. Někteří kněží působí ve farní správě, protože to je samozřejmě také důležité, ale jsou i jiní, kteří se věnují dalším oborům, jež jsou jim blízké. No, a žurnalistika je můj obor.“

Na Masarykově univerzitě, konkrétně na Fakultě sociálních studií, vyučuje na katedře mediálních studií a žurnalistiky kurzy věnované rozhlasovému zpravodajství a rozhlasovému dokumentu. Úročí zde své zkušenosti z práce v rádiu Proglas a v Českém rozhlase Olomouc. V současnosti má navíc přerušené doktorské studium sociologie, které by rád časem dokončil. „Sociologie je zajímavá. Pomohla mi rozšířit si obzory. Její studium je pro mě důležité také při argumentaci,“ doplňuje Hanák.

Pokud Jana Hanáka potkáte mimo církevní půdu, těžko poznáte, že jde o kněze. Nepochodíte ani s typickou představou muže s kolárkem, který káže při každé příležitosti. „Kněze kolárek nedělá. Tento oděv má samozřejmě v katolické církvi svoje místo, vy ale přece taky nechodíte všude v obleku. Když učím rozhlasovou žurnalistiku, tak tam nejsem proto, abych rozebíral teologická témata. Navíc si myslím, že je velice důležité respektovat svobodu člověka a nebýt invazivní. Pro mě je misie to, že učím a někdo třeba zjistí, že jsem kněz. Řekne si: ,To je zajímavý člověk.‘ A začne o křesťanství více přemýšlet,“ komentuje Hanák svou výuku na Fakultě sociálních studií.

Nyní působí v České televizi Brno, kde se podílí na přípravě Křesťanského magazínu a pracuje také jako scenárista pořadu Po hladině, definovaného jako pořad pro širší veřejnost, než jsou pouze křesťansky smýšlející lidé. „Naším cílem je otevřít zjednodušené pojetí světa. Ať jsem křesťan nebo ne, tak toto náboženství formovalo naši kulturu. Snažíme se z tohoto základu vyjít a překročit hloupé pokřiveniny křesťanství, prezentované jak samotnými křesťany, tak zvnějšku kupou nejrůznějších mýtů. Pokud budu mravný člověk a budu žít v pravdě, tak je to cesta k Bohu, ať jde o vědomý proces, nebo ne. Jde tedy spíše o kladení otázek,“ dodává ke své práci Hanák.