Výjimečný objev a nová koncepce archeologických výzkumů ve městech. Centrum podpory humanitních věd na filozofické fakultě (CARLA) už si může připsat první zásluhy, i když se má otevřít až v srpnu 2014. Při stavebních pracích na budově centra totiž odborníci z ústavu archeologie a muzeologie narazili na historické artefakty z doby kamenné.
Od září archeologové ze společnosti Archaia Brno a z Filozofické fakulty MU spolu s Petrem Nerudou z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pracovali ve dvoře fakulty na archeologickém průzkumu. „Jakýkoliv objev artefaktů ze staršího či středního paleolitu v zastavěném území je výjimečný. Archeologické nálezy jsou ve městech často zničené výstavbou a ty ze starší doby kamenné jsou většinou hluboko v zemi,“ objasnil unikátní nález Neruda.
I na filozofické fakultě se artefakty nacházely v hloubce asi čtyř až pěti metrů. „Vzhledem k velkému rozptýlení nálezů je úspěch, že se je vůbec podařilo odhalit,“ uvedl Marek Peška z Archaie. Dodal, že poslední podobný nález v centru Brna je z roku 2000, kdy se stavěl Velký Špalíček.
Archeologický průzkum odstartovala náhoda. Petr Dresler z ústavu archeologie a muzeologie totiž při archeologickém dohledu nad stavbou objevil ve výkopu úštěp z křemene. „Podařilo se nám nakonec prozkoumat téměř celou plochu stavby a našli jsme asi dvacet kusů kamenných nástrojů,“ uvedl Neruda.
Na otázku, jak staré kamenné úštěpky jsou, ale Neruda odpověď nezná. „Artefakty, ale i fosilní půda, v níž jsme je nalezli, nejsou na původním místě. Při určování jejich stáří tak přichází v úvahu poslední doba meziledová, tzv. eem, tedy období mezi 100 až 130 tisíci let, ale i starší holsteinský interglaciál, což znamená dobu před zhruba třemi sty tisíci lety,“ uvedl absolvent filozofické fakulty. Podle něj původní místo, kde po sobě předchůdci dnešního člověka zanechali stopy, mohlo být zřejmě pod knihovnou fakulty.
Kamenné artefakty byly vyrobeny z valounů křemene a moravských rohovců. I když na nich jsou stopy používání, chybějí jim retuše, které vytvářejí specifický funkční design, podle něhož mohou odborníci srovnávat jednotlivá naleziště, a pomoci si tak i s datací nálezů. Vzhledem k charakteru objevených věcí se však Neruda domnívá, že se nejednalo o stabilní sídliště, ale spíš o nějaký krátkodobý tábor nebo třeba místo, kde předchůdci člověka zabili a zpracovali nějaké zvíře.
Archeology teď čeká práce v laboratořích. Z místa například vyzvedli několik bloků zeminy i s nálezy, aby je mohli důkladněji prozkoumat. Kvůli stavbě totiž na detailní práci v terénu nebyl čas. „Vymysleli jsme však systém řezů zhruba ve dvoumetrové vzdálenosti, kterými se nám podařilo rychle propátrat velkou plochu a soustředit se jen na místa s nálezy, která jsme zachytili detailněji nebo je vyzvedli v celku pro pozdější práci,“ popsal inovativní způsob záchranného archeologického průzkumu Neruda. Doufá, že v budoucnu by se mohl uplatnit i při dalších průzkumech.