Přejít na hlavní obsah

Náchylnost k depresím vzniká už v těhotenství

Stres, kterému je vystavena těhotná žena, se může u jejího potomka projevit větší náchylností k depresím.

Klára Marečková zkoumá v Ceitecu Masarykovy univerzity vliv prenatálního stresu na vývoj mozku potomků v rámci grantu Marie Curie Intra-European Fellowship.

Stres, kterému je vystavena těhotná žena, se může u jejího potomka projevit větší náchylností k depresím. Silně stresující události v životě budoucí matky jako rozvod, smrt manžela či přemýšlení o interrupci totiž způsobují u dětí úbytek šedé hmoty mozkové v oblastech, které jsou spojené s rozvojem depresí.

Potvrdil to výzkum Kláry Marečkové, která v Ceitecu Masarykovy univerzity vliv prenatálního stresu na vývoj mozku potomků sleduje v rámci svého grantu Marie Curie Intra-European Fellowship. Sledovala 130 účastníků ve věku 23 a 24 let, z nichž polovinu tvořily ženy. Šlo o mladé lidi, kteří byli součástí rozsáhlé studie o těhotenství a dětství Elspac, která v letech 1991 až 2011 sbírala data zhruba od sedmi tisíc rodin z Brněnska a Znojemska.

Hlavní práce spočívala ve skenování jejich mozků, zpracování neurozobrazovacích dat a jejich propojení s daty z původních dotazníků projektu Elspac, do nichž ženy promítaly právě i stresové situace, kterým byly během těhotenství vystaveny. „Odebírali jsme ale také vzorky slin a za pomoci dotazníků sledovali chování respondentů a jejich náchylnost k depresím,“ přiblížila výzkum Marečková.

Z dřívějších výzkumů ve světě se ví, že depresivní pacienti se liší od zdravých lidí právě v množství šedé hmoty mozkové v určitých centrech mozku. Na ně se vědci v Ceitecu zaměřili. „Zmapovali jsme tuto síť a u tří oblastí mozku se ukázala souvislost s prenatálním stresem. Tedy čím víc stresu měla matka během těhotenství, tím méně měli respondenti v těchto místech šedé hmoty,“ řekla Marečková a zdůraznila, že náchylnost k depresím samozřejmě ovlivňuje i řada dalších faktorů během života.

Práci na vlivech prenatálního stresu na mozek si zvolila proto, že na doktorátu v Kanadě pracovala v oblasti populačních neurověd. „Tam jsme měli přístup k velkým kohortám, kde se sledoval nejen životní styl lidí, ale také se sbírala jejich biologická a neurozobrazovací data. Chtěla jsem tedy při návratu do Česka pokračovat v podobném výzkumu, a zjistila jsem, že je tu právě Elspac,“ uvedla Marečková, která účastníky původní studie oslovila ve spolupráci s Centrem pro výzkum toxických látek v prostředí Recetox, který se o data Elspacu stará.

Kromě dotazníků a skenování mozků odebírala také vzorky slin od respondentů, které ale nakonec nevyužila. „Měli jsme hypotézu, která dávala náchylnost k depresím do souvislosti s hormony. Jednak s kortizolem, který se vyplavuje právě jako odpověď na stres, a také s pohlavními hormony. Domnívali jsme se, že by se mohla více projevovat u žen, a pak bychom zkoumali, jak pohlavní hormony jako estrogen či testosteron mohou regulovat rozdíly mezi muži a ženami. Studie šedé hmoty ale žádný vliv pohlaví neukázala, takže jsme následnou hormonální studii už nedělali,“ podotkla neurobioložka.

Stres a bílá hmota mozková

Prenatálnímu stresu a jeho vlivu na mozek se chce věnovat i dál. Aktuálně se dívá například na bílou hmotu mozkovou a její výsledky naznačují, že souvisí jak s prenatálním stresem, tak s mírou úzkosti, kterou lidé prožívají v období mladé dospělosti „Pokud by se ukázalo, že vlastnosti bílé hmoty skutečně mohou ovlivňovat úzkost, dalo by se mluvit i o tom, že reguluje vztah mezi prenatálními vlivy na mozek dítěte a jeho chováním v dospělosti,“ přiblížila další směr studie Marečková.

Poměrně rozsáhlou studii mohla neurobioložka uskutečnit mimo jiné díky novým přístrojům, které jsou v Ceitecu Masarykovy univerzity v bohunickém kampusu k dispozici, a také díky podpoře začínajícím vědcům, kterou institut poskytuje. Evropský grant, který má, totiž pokrývá jen náklady na její práci a případné konference, ale například skenování už ne. Měření a následné zpracovávání dat zvládla také díky vstřícnosti jak Evropské unie, tak univerzity. Kvůli těhotenství si totiž grant o půl roku prodloužila.

„Začala jsem pak pracovat na částečný úvazek a postupně přešla na plný. Mám velkou podporu manžela, takže péči o malou dceru zvládám i při práci,“ dodává Marečková s tím, že v těhotenství se nestresovala tím, že by se mohla dostat do stresu. „Když člověk zůstane aktivní, sportuje, setkává se s kamarády a má podporu v rodině, obavy ho nepohltí.“

Hlavní novinky