Mnozí z nás se již od začátku zimy a prvního sněhu těší na příchod jara – tepla, slunce a kvetoucích rostlin. Bohužel ne všichni. Jaro, léto nebo podzim totiž pro přibližně pětinu až čtvrtinu českých obyvatel znamená trápení s alergickou rýmou, jejíž nejčastější příčinou je alergie na pyl - polinóza.
V České republice a střední Evropě je pylová sezóna rozdělená podle ročního období a dominantního výskytu pylu alergenních rostlin na tři základní období – jarní, charakterizované pyly dřevin, letní s dominancí pylů trav a podzimní s převahou pylů bylin.
Přibližně na přelomu března a dubna se v ovzduší začne objevovat pyl naší alergologicky nejvýznamnější dřeviny – břízy (Betula). Bříza ho produkuje obrovské množství a počet osob přecitlivělých na její pyl stále stoupá. Mezi další alergologicky významné rostliny kvetoucí od března do května patří vrba (Salix), jasan (Fraxinus), habr (Carpinus) či dub (Quercus).
V dubnu až květnu si můžete na parapetech, autech či v kalužích všimnout žlutých povlaků. Ty jsou tvořené pylem jehličnanů s malým alergologickým významem. V důsledku velmi vysoké koncentrace v ovzduší však mechanicky dráždí sliznici dýchacího ústrojí, která je pak náchylnější k častějšímu a rychlejšímu průniku významnějších alergenů.
V letním období jsou nejčastějšími původci pylových alergií trávy (čeleď lipnicovité – Poaceae), významný alergen ve většině částí světa. U nás jsou alergie vyvolané trávami vůbec nejrozšířenějším typem polinóz. Trávy jsou až na extrémní výjimky všudypřítomné a produkují velké množství dobře se přenášejícího pylu. Dlouhotrvající alergie na trávy je podpořená také možným mnohočetným výkvětem v jedné vegetační sezóně – jednak v rámci dne, kdy se někdy objevují dvě maxima koncentrace pylu v ovzduší, jednak v rámci roku, opět se dvěma maximy v době sečení sena – při senoseči a otavě.
V pozdním létě a na podzim dominují mezi původci pylových alergií byliny. Alergologicky nejvýznamnější jsou zástupci čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), především rod pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Druhý jmenovaný u nás nemá téměř žádné lokality výskytu, ale zásluhou vzdušného dálkového transportu k nám pyl této rostliny přináší s východní až jihovýchodní vítr z Maďarska, Bulharska, Rumunska či jižní Ukrajiny, kde se nachází část z hlavních evropských center výskytu ambrozie.
V blízkosti kvetoucích rostlin se silnou vůní květů, jako je například akát (Robinia), lípa (Tilia), bez (Sambucus), šeřík (Syringa) či řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), se u některých osob, nezáleží, zda se jedná o alergiky či nealergiky, mohou v důsledku podráždění dýchacích cest vyskytnout potíže s příznaky podobnými alergické rýmě. O pravou alergii se ale nejedná, neboť v těle se nevytváří specifické protilátky.
Informace o pylovém stavu našeho ovzduší můžete sledovat na stránkách České pylové informační služby www.pylovasluzba.cz.
Autorka je doktorandka Ústavu botaniky a zoologie PřF MU a odborná pracovnice Botanického ústavu Akademie věd ČR.