Přejít na hlavní obsah

Akademici z Česka v hledáčku čínské špionáže

Politolog Miroslav Mareš komentuje výroční zprávu BIS, která varuje před aktivitami čínských zpravodajských služeb.

Bezpečnostní informační služba ve své nedávno zveřejněné výroční zprávě za rok 2018 informovala o tom, že se čínské zpravodajské služby snaží získat ke spolupráci české akademiky. Jak vyplývá z dosavadních zkušeností ze zahraničí i z některých nedávno diskutovaných případů v tuzemsku, je této problematice třeba věnovat pozornost. Vzhledem k euroatlantickým bezpečnostním zájmům Česka i vzhledem k věrohodnosti akademiků samotných.

Čínské ambice ve světě rostou a jsou prosazovány cílevědomým razantním a strategicky dlouhodobě plánovaným způsobem v mnoha oblastech, včetně špionáže a speciálních vlivových opatření. Expanzivní chování čínského režimu v globálním rámci jde ruku v ruce se snahou eliminovat jeho kritiku. Na londýnském summitu v prosinci 2019 se touto problematikou poprvé výrazně zabývali i čelní politici NATO.

Čím mohou být čeští akademici pro čínskou špionáž užiteční? I z čínského pohledu malá země, jako je ta naše, je místem výzkumu a vývoje, který přináší technologicky i jinak zajímavé poznatky (včetně IT-technologií a softwaru, zbraní, bio-technologií apod.). Česko je členem Evropské unie, NATO i dalších mezinárodních organizací, ze kterých Čína potřebuje získávat informace a prosazovat v nich svoje zájmy. A konečně na území ČR působí domácí čeští podporovatelé opozičních ideologických a separatistických protivníků čínského režimu a stoupenci těchto proudů jsou i v čínské diaspoře a diasporách jiných národů původně z čínského území v ČR (naopak jiná část čínské diaspory aktivně prosazuje politiku Komunistické strany Číny ve vlastní komunitě i ve spolupráci s politickými spojenci v ČR).

Z výše uvedených skutečností vyplývá i zájem o české akademiky. Primárně je stále směřován na ty, kteří mohou být zajímaví z hlediska zprostředkování technologických a dalších průmyslově využitelných poznatků. Nemusí se přitom jednat pouze o přímé vytěžování těchto vědců, ale i to, že budou využiti k získání přístupu do intranetových sítí a interních databází. Do jejich osobních počítačů mohou být naistalovány i různé virové programy odesílající informace do „říše středu“. Velmi důležitou roli pro rekrutování spolupracovníků k získávání kontaktů a přístupů hrají z hlediska čínských zpravodajců sociální sítě.

Další osoby z akademické sféry mohou být vybrány pro prosazování širšího čínského vlivu, ať již v domácím vědeckém a vzdělávacím, politickém a komerčním prostředí nebo v mezinárodních organizacích a sítích, ve kterých je Česká republika nebo její součásti členem. A konečně některé osoby mohou být využity k monitoringu anebo k pronikání do politických struktur Tchaj-wanu, různých komunit opozičních k čínskému režimu z politických a náboženských důvodů nebo požadujících samostatnost některých v současnosti čínských území (Tibetu, Východního Turkestánu apod.). Aktuálně je důležitá otázka Hongkongu. U uvedených případů se ale nemusí jednat pouze o plnění momentálních úkolů pro čínské tajné služby, ale i plánované využití získaných osob k aktivaci až za několik let.

Při interakci s čínskou zpravodajskou komunitou je potřeba mít na paměti, že čínský systém tajných služeb a na ně navázaných dalších organizací sloužících k prosazování vlivu je mimořádně rozsáhlý a neodpovídá například našemu relativně omezenému zpravodajskému systému. Hlavním aktérem špionážní a vlivové činnosti je Ministerstvo státní bezpečnosti. Vlastními zpravodajskými službami disponuje i Čínská lidová armáda a prostřednictvím Pracovního oddělení sjednocené fronty i Čínská komunistická strana. Všechny uvedené služby mohou vystupovat prostřednictvím krycích institucí a firem.

Přes uvedená varování není na druhou stranu rozhodně žádoucí podléhat zbytečné „sinofobii“ a vidět za každou osobou čínského původu verbujícího špióna. Jak ukazují zkušenosti z pádu režimů reálného socialismu ve střední a východní Evropě, kontakt s lidmi ze „západu“ (včetně akademiků) byl důležitý pro překonání izolovanosti a vlivu domácí propagandy. I Češi pobývající v současné Číně často hovoří o nespokojenosti mnoha obyčejných – zvláště mladých – Číňanů s domácími poměry, o jejich snaze o emigraci či o změnu v jejich vlasti (avšak pozor, někdy může být kritičnost vůči vlastnímu režimu ze strany verbujícího agenta tajné služby cíleně hraná, aby si získal sympatie zájmové osoby).

Férové vědecké a obchodní vztahy s Čínou a dokonce bezpečnostní spolupráci v určitých oblastech (boj proti organizovanému zločinu, ilegální migraci, proliferaci zbraní hromadného ničení či některým formám terorismu) není třeba démonizovat. Nicméně před zneužitím navenek dobře míněných vazeb, natož před cílenou pomocí nedemokratické expanzivní cizí moci je od BIS na místě varovat.

Autor je profesor na Katedře politologie Fakulty sociálních studií MU.

Hlavní novinky