Přejít na hlavní obsah

Korejský jaderný test cítíme i v Česku

Seismologická stanice Masarykovy univerzity hraje v zaznamenávání jaderných explozí zvláštní roli.

Josef Havíř působí v Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

V lednu 2016 byl v Severní Koreji uskutečněn jaderný test, jehož seismický signál byl registrován také na seismologických stanicích umístěných na území Česka. Jednou z těchto stanic je stanice VRAC (Vranov u Brna), kterou provozuje Přírodovědecká fakulta MU a která hraje, pokud jde o registrace jaderných explozí, zvláštní roli.

V čem je role stanice zvláštní? Je vhodné ujasnit si některá fakta z opačného úhlu pohledu, totiž v čem registrace konkrétně naší stanice zvláštní nejsou. Často se setkávám s otázkami, zda stanice VRAC zaznamenala to či ono mediálně přetřásané zemětřesení nebo ten či onen jaderný test. Ve většině případů mohu odpovědět: „Jistěže ano a není na tom nic zvláštního.“

Seismické vlny, ať je již jejich zdrojem zemětřesení nebo exploze, se šíří skrz celé těleso naší planety. A pro dnešní citlivé přístroje není až takovým problémem zaznamenat drobné zákmity zemského povrchu způsobené středně silným zemětřesením, i když je jeho epicentrum třeba na opačné straně zeměkoule. Magnitudo letošní severokorejské jaderné exploze se pohybovalo mezi hodnotami 4,8 až 5,1 (bylo tedy podobně silné, jako předchozí jaderný test z roku 2013). To, že byl záznam takového středně silného jevu registrován stanicemi v Evropě, tedy není nic zvláštního.

Zvláštní role stanice VRAC spočívá v tom, že je součástí monitorovacího systému Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) působící při OSN. Česká republika patří k zemím, které Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek podepsaly a ratifikovaly. Jakákoli dohoda je ovšem bezcenná bez účinné kontroly. K tomu účelu má sloužit právě monitorovací systém využívající seismologické, hydroakustické, infrazvukové a radionuklidové technologie.

Seismologická část systému neumí říci, jestli ta či ona exploze byla explozí jadernou, k tomu slouží část radionuklidová. Umí ale spolehlivě zaznamenat a lokalizovat středně silné otřesy a rozlišit, zda jde o přirozené zemětřesení nebo explozi. Monitorovací systém CTBTO každý rok registruje více než 30 000 otřesů. Jaderných explozí mezi nimi mnoho není. V tomto tisíciletí provedla jaderné testy pouze Severní Korea, letošní test byl čtvrtým v pořadí. Každý jev je ale zapotřebí vyhodnotit, zda by mohlo jít o záznam případného neohlášeného jaderného testu.

Seismologická část monitorovacího systému CTBTO má čítat 170 stanic, nyní jich je plně zapojeno 149. Naše stanice je jednou z nich a každoročně svými záznamy přispívá ke zpracování jednoho až dvou tisíců seismických jevů vyhodnocovaných v CTBTO. Kromě těchto jevů registruje stanice VRAC každý rok několik tisíc dalších slabých otřesů způsobených důlními otřesy, explozemi v lomech nebo přirozenými mikrozemětřeseními. Využití stanice je tedy široké. Její zvláštní rolí je ovšem přispívat ke spolehlivým registracím případných jaderných explozí kdekoli na světě.

Autor působí v Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Hlavní novinky