Přejít na hlavní obsah

Kyselý: Za co bychom měli bojovat?

Studentský senátor Vojtěch Kyselý o tom, jaký význam má 17. listopad pro současné vysokoškoláky.

17. listopad, Mezinárodní den studentstva. Den neodmyslitelně spjatý se dvěma roky, dvěma událostmi a dvěma odlišnými situacemi, v nichž se nacházely české země. Den pevně spojený s českými studenty. Rok 1939 – boj proti nacismu a německé okupaci. Rok 1989 – boj proti komunismu a sovětské okupaci, začátek sametové revoluce. Jenže co rok 2016?

Význam 17. listopadu, a to nejen pro české studenty, je nedocenitelný. Víme, že se naši předchůdci nebáli doslova položit život za boj proti tyranii a utlačování, za boj ve jménu demokracie. Jaký význam má tedy 17. listopad pro nás a současnost, v níž žijeme a studujeme?

Většina dnešních vysokoškoláků se narodila až v průběhu 90. let, což znamená, že o minulém režimu má toliko zprostředkované informace – od rodičů, prarodičů, případně ze školy. A to nestačí. Minulost pro nás často nemá význam. Jméno Jana Opletala už nám často nic neříká. Čeští vysokoškoláci se přitom svého času nebáli postavit německým okupantům a o 50 let později vyjít do ulic a protestovat proti tehdejšímu režimu.

Dokázali bychom to dnes?
Objektivně i subjektivně řečeno, my Češi se máme skvěle. Máme se nejlépe za celou historii českého státního útvaru. Nikdo nás neokupuje. Nikde v okolí nezuří válka. Můžeme v klidu a bezplatně studovat (což vůbec není samozřejmé). Navzdory tomu si pořád na něco nebo někoho stěžujeme. Hledáme malicherné problémy, a přitom se mnohdy nedokážeme (nebo nechceme?) postavit skutečným problémům kolem nás. Hledáme svoji novou tvář a zatím ji nenacházíme. Nejspíše jsme i trochu zlenivěli. A to se týká i českých studentů.

Za co bychom tedy měli bojovat? Jaké jsou ideje, které bychom měli prosazovat? Zůstávají vlastně stále stejné. I nadále bychom měli prosazovat demokracii, bít se za lidská práva a svobody, razit slušnost a lidskost. Měli bychom však umět zareagovat i na nové potřeby doby, které před námi vyvstávají. Měli bychom umět využít svého rozhledu a vzdělání k rozvoji informační gramotnosti celé společnosti. Protože jen tam, kde jsou lidé gramotní, může fungovat svobodná demokratická společnost, ke které jsme se po mnoha útrapách dostali. Neměli bychom usnout na vavřínech, měli bychom si demokracie vážit a kultivovat ji. Nezapomínejme na to – zvláště ne ve spojitosti s listopadovým svátkem (nejen) českých studentů.

Autor je studentem politologie na Fakultě sociálních studií MU a členem Studentské komory Akademického senátu MU.

Hlavní novinky