Přejít na hlavní obsah

Co jsou závažné hrozby podle BIS? Ne jen Rusko

Na základě výroční zprávy BIS je možné identifikovat několik bezprostředních hrozeb pro ČR, píše Miroslav Mareš.

Podle BIS bylo ruským zájmem ovlivňovat českou společenskou a politickou vnitřní integritu, a tím potažmo oslabovat Evropskou unii a NATO.

Bezpečnostní informační služba zveřejnila v říjnu svoji výroční zprávu, která obsahuje informace, jež se vztahují k předchozímu roku. Její mediálně nejsledovanější část tvoří kapitola o zpravodajských poznatcích, dále se pak služba ve zprávě věnuje domácí a mezinárodní spolupráci, kontrole a dalším aspektům. Zpravodajské poznatky jsou členěny především podle toho, jak je strukturován paragraf 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. V něm je vymezena působnost BIS, která je civilní zpravodajskou službou. Zaměřuje se tedy dominantně na hrozby na území Česka.

Její výroční zpráva, která je pravidelně publikována pro veřejnost v podzimních měsících, budí každoročně značný zájem mezi žurnalisty i širší veřejností.

Je přitom třeba zdůraznit, že se jedná o veřejnou zprávu, protože příslušné státní instituce dostávají dříve ještě podrobnější zprávu s utajovanými informacemi. Veřejná zpráva neobsahuje jasnější hodnocení jednotlivých oblastí zájmu BIS dle priority, byť určitou představu si lze vytvořit podle řazení jednotlivých problematik, které ne zcela koresponduje s řazením v zákoně.

Nejprve je analyzována ochrana ekonomických zájmů, na druhém místě je organizovaný zločin, následuje kontrarozvědná činnost, poté ochrana ústavnosti a demokratických základů státu, terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, konvenčních zbraní a výbušnin a kybernetická bezpečnost. V každé z kapitol jsou popsána a stručně analyzována nejzávažnější zjištění BIS za rok 2016.

Pokud tedy média pro potřebu lákavých titulků „vypíchnou“ některé atraktivní body ze zprávy, jedná se o subjektivní zhodnocení významu ze strany novinářů a editorů, které může být ovlivněno i politickým profilem či specializovaným zaměřením konkrétního média. V tomto kontextu je třeba vnímat i prezentované informace z poslední zprávy.

Pokud se na text podíváme podrobněji, můžeme vidět některé problematiky, které se prolínají vícero oblastmi. Nejvíce to platí pro rizikové zájmy soudobého ruského politického režimu v České republice. Nepřímo je na ně upozorněno v podkapitole o energetické bezpečnosti ve smyslu potřeby diverzifikace přepravních tras ropy a zemního plynu.

Zásadní pozornosti se tomuto tématu dostává v podkapitole o kontrarozvědné činnosti, kde je mimo jiné uvedeno, že na území České republiky se zvýšily aktivity ruských tajných služeb a že Česká republika „byla zasažena vlivovými operacemi či aktivními opatřeními, které byly přímými či nepřímými komponenty ruské hybridní kampaně proti jiným cílům“. Podle BIS bylo ruským zájmem „ovlivňovat českou společenskou a politickou vnitřní integritu, a tím potažmo oslabovat Evropskou unii a NATO.“

Dále je možné zmínit i podkapitolu o nestátním paramilitarismu, kde se píše o proruských postojích členů domobran, či snahu o zamezení vývozu do ruských zbrojovek v kapitole o zbrojní proliferaci. Tato ruská „červená nit“ ve zprávě by však neměla zastiňovat řadu dalších hrozeb, ať se již jedná o rozvíjející se čínskou hybridní kampaň, či o zahraniční bojovníky z českého území v teroristických organizacích a mnoho dalších.

Široké spektrum identifikovaných hrozeb je výzvou k bdělosti a posilování kapacit k jejich eliminaci. Mezi ně patří i kvalitní studium bezpečnostních otázek v akademickém prostředí.

Autor je profesorem na Katedře politologie MU