Aktuality z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Známý paleontolog Rudolf Musil upozorňuje na fakt, že současnost je vlastně jen prodloužená minulost.

Pro některé moderní šlechtitelská metoda, pro jiné hrozba a hra člověka na Stvořitele. Genetické modifikování organismů vyvolává už po desetiletí diskuse a stává se často i předmětem mnoha protestů. Co vlastně geneticky modifikované organismy jsou a jak se připravují? Kde nacházejí praktické využití? Proč některé jejich existence děsí a jaká fungují bezpečnostní opatření při nakládání s nimi?

Pavel Klenovský absolvoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v polovině 70. let minulého století a celou svoji další kariéru spojil s metrologií, oborem, který se zabývá mírami pro stanovení velikosti různých technických a fyzikálních veličin a jejich měřením. Z řadového odborného pracovníka se postupně po sametové revoluci a po rozpadu ČSFR na začátku 90. let vypracoval až na generálního ředitele Českého metrologického institutu. Ten se mimo jiné stará o uchovávání a rozvoj státních etalonů nebo o kalibraci pracovních měřidel.

Seriál: Zajímavá fyzika Málokdo si uvědomuje, kolik věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s tzv. povrchovým napětím. S jeho projevy se setkáváme téměř na každém kroku. Než se na některé z nich podíváme, nejprve si stručně vysvětleme, jak povrchové napětí vzniká.

Seriál: Zajímavá fyzika S pozoruhodnými fyzikálními jevy se setkáváme doslova na každém kroku. S přibývajícím věkem nás jen většinou přestávají fascinovat. I tak ale člověka občas napadne položit si zdánlivě banální otázky, jako proč vržou dveře nebo co drží mýdlové bubliny pohromadě. Seriál Zajímavá fyzika, který tímto číslem začínáme, se bude snažit některé z takových dotazů zodpovědět a ukázat, že fyzika má blízký vztah ke každodennímu životu a může obohatit nás pohled na svět.

Přesně čtyři sta let letos uplynulo od okamžiku, kdy prvního člověka napadlo obrátit dalekohled směrem k noční obloze. Italský astronom Galileo Galilei tak zjistil, že existují věci, které nejsou pouhým okem vidět, a přitom existují všude kolem nás. Byl to krok tak převratný, že mu umožnil během několika měsíců sepsat zásadní astronomický spis, ze kterého vycházel Johannes Kepler, když psal své zákony pohybu nebeských těles, jimiž se řídíme dodnes.

„Dvojhvězdy nám pomáhají nahlédnout do historie vesmíru a dávají nám klíč k jeho dalšímu pochopení,“ říká Zdeněk Mikulášek z ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty. I proto se staly hlavním tématem konference, kterou uspořádali na fakultě na konci června. Dvojhvězdy přilákaly do Brna největší vědecké špičky oboru a s více než 150 účastníky z celého světa se konference stala jednou z významných akcí pořádaných v rámci mezinárodního roku astronomie i výročí založení univerzity.

Teoretický fyzik Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty MU v lednu spolupublikoval v časopise Science článek, jenž by mohl být prvním krokem k praktickému uskutečnění neviditelnosti. Mladý vědec, kterému učarovala každodenní fyzika kolem nás, k tomu dodává: „Neviditelnost je pro mě hlavně krásný a naprosto fascinující optický klam.“

Jiří Dušek vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2002 úspěšně dokončil i postgraduální studium se zaměřením na uhlíkové hvězdy. Od roku 1987 až do listopadu 1998 byl předsedou společnosti Amatérská prohlídka oblohy. Je spoluautorem několika knížek, například Nebeský cestopis nebo Hvězdy dalekohledem, a v současnosti pracuje jako ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Kromě astronomie se zajímá také o cestování a arabské země.

Nejkrásnější, co můžeme prožít, je narazit na tajemství, řekl kdysi Albert Einstein. Uskupení ÚDiF neboli Divadlo fyziky složené z velké části ze studentů a zaměstnanců Přírodovědecké fakulty právě s tímto mottem pracuje. S atraktivností kouzelnických vystoupení, ale přitom s poučným přesahem vystupují s představeními, která pracují s tím nezákladnějším kolem nás – s fyzikálními zákony. Objíždějí školy a další akce a vyvolávají údiv ve tvářích diváků.