Aktuality z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Ojedinělou možnost setkat se se světově proslulými vědci z oblasti genetiky a buněčné a molekulární biologie přináší už od roku 2005 cyklus přednášek s názvem Mendel Lectures. Stejně jako každý rok se setkání také letos konají na půdě Mendelova muzea Masarykovy univerzity. Na podzim už do Brna zavítali Michael N. Hall a Iain Campbell. Následovat je bude ještě pět dalších vědeckých osobností.

Sedím ve vlaku, minula jsem Prahu, Drážďany, pohodlně přestoupila v Berlíně… Během cesty se krajina pomaličku mění, jak se přibližuji k Baltu. Pastviny s líně se pasoucím dobytkem se střídají s malými nádražími s nekonečně dlouhými nástupišti. Mám pocit, že na vědeckou stáž jedu až na konec světa. Je to však omyl – mířím přímo do jeho středu.

Pojem „Velká chemická“ znají dnes na přírodovědecké fakultě už jen ti největší pamětníci. Šlo o proslulou učebnu, která se nacházela v areálu na Kotlářské v současném pavilonu 7. Jedinečná byla velkou kapacitou a skvělým zázemím pro demonstrační pokusy, bez kterých si nelze výuku chemie představit. V osmdesátých letech však musela ustoupit tehdejšímu výkvětu techniky, sovětskému sálovému počítači EC1033. Po téměř třiceti letech má ale posluchárna svého nástupce, učebnu A11/132 v bohunickém kampusu.

Patří mezi významné světové chemiky a od roku 1994 je také držitelem titulu čestného doktora na Masarykově univerzitě. Řeč je o Herbertu Roeskym, který v říjnu přijel se svou odbornou přednáškou na oficiální otevření nové chemické posluchárny v univerzitním kampusu.

Známý paleontolog Rudolf Musil upozorňuje na fakt, že současnost je vlastně jen prodloužená minulost.

Pro některé moderní šlechtitelská metoda, pro jiné hrozba a hra člověka na Stvořitele. Genetické modifikování organismů vyvolává už po desetiletí diskuse a stává se často i předmětem mnoha protestů. Co vlastně geneticky modifikované organismy jsou a jak se připravují? Kde nacházejí praktické využití? Proč některé jejich existence děsí a jaká fungují bezpečnostní opatření při nakládání s nimi?

Pavel Klenovský absolvoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v polovině 70. let minulého století a celou svoji další kariéru spojil s metrologií, oborem, který se zabývá mírami pro stanovení velikosti různých technických a fyzikálních veličin a jejich měřením. Z řadového odborného pracovníka se postupně po sametové revoluci a po rozpadu ČSFR na začátku 90. let vypracoval až na generálního ředitele Českého metrologického institutu. Ten se mimo jiné stará o uchovávání a rozvoj státních etalonů nebo o kalibraci pracovních měřidel.

Seriál: Zajímavá fyzika Málokdo si uvědomuje, kolik věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s tzv. povrchovým napětím. S jeho projevy se setkáváme téměř na každém kroku. Než se na některé z nich podíváme, nejprve si stručně vysvětleme, jak povrchové napětí vzniká.

Seriál: Zajímavá fyzika S pozoruhodnými fyzikálními jevy se setkáváme doslova na každém kroku. S přibývajícím věkem nás jen většinou přestávají fascinovat. I tak ale člověka občas napadne položit si zdánlivě banální otázky, jako proč vržou dveře nebo co drží mýdlové bubliny pohromadě. Seriál Zajímavá fyzika, který tímto číslem začínáme, se bude snažit některé z takových dotazů zodpovědět a ukázat, že fyzika má blízký vztah ke každodennímu životu a může obohatit nás pohled na svět.

Přesně čtyři sta let letos uplynulo od okamžiku, kdy prvního člověka napadlo obrátit dalekohled směrem k noční obloze. Italský astronom Galileo Galilei tak zjistil, že existují věci, které nejsou pouhým okem vidět, a přitom existují všude kolem nás. Byl to krok tak převratný, že mu umožnil během několika měsíců sepsat zásadní astronomický spis, ze kterého vycházel Johannes Kepler, když psal své zákony pohybu nebeských těles, jimiž se řídíme dodnes.

„Dvojhvězdy nám pomáhají nahlédnout do historie vesmíru a dávají nám klíč k jeho dalšímu pochopení,“ říká Zdeněk Mikulášek z ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty. I proto se staly hlavním tématem konference, kterou uspořádali na fakultě na konci června. Dvojhvězdy přilákaly do Brna největší vědecké špičky oboru a s více než 150 účastníky z celého světa se konference stala jednou z významných akcí pořádaných v rámci mezinárodního roku astronomie i výročí založení univerzity.

Teoretický fyzik Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty MU v lednu spolupublikoval v časopise Science článek, jenž by mohl být prvním krokem k praktickému uskutečnění neviditelnosti. Mladý vědec, kterému učarovala každodenní fyzika kolem nás, k tomu dodává: „Neviditelnost je pro mě hlavně krásný a naprosto fascinující optický klam.“