Před rokem zvládl úspěšně státnice a obhájil bakalářskou práci s názvem Psychologická příprava MMA zápasníků. A nejenže ovládl výborně vysokoškolskou teorii, psychicky i fyzicky se dokázal připravit tak dobře, že o pár měsíců později získal titul šampiona v polotěžké váze a řadí se mezi největší hvězdy americké organizace UFC.
S tím, čím Jiří Procházka dnes je, co dělá a jak se mu po sportovní stránce daří, vysokoškolské vzdělání v klasickém slova smyslu určitě nepotřebuje. Přesto se svěřenec trenérů Martina Karaivanova a Jaroslava Hovězáka, který trénuje v brněnském klubu Jetsaam Gym, rozhodl po roční pauze ve studiu na Masarykově univerzitě pokračovat.
„Dělám sport na vrcholové úrovni a už v bakalářském studiu jsem zjistil, že mnoho teoretických informací, které mě mohou v mé cestě posunout, se mohu dozvědět jen ve škole.
Potřebuji nabývat vědomosti, abych celý svůj výkon chápal ze všech úhlů. Do toho mi fakulta sportovních studií dává možnost osvojovat si nové pohybové dovednosti,“ vysvětluje Jiří Procházka.
Roční pauza mezi bakalářským studiem a nástupem do magisterského byla podle něj pro trénink a soustředění se na výkon nutná. „Byl jsem nonstop v zápřahu, a ani teď to nebude jinak. Ale školu do toho beru jako příjemné zpestření.“
V červnu Jiří s fakultou oslavil i její 20. výročí založení. Prostředí fakulty a lidi, kteří ji tvoří a vracejí se k ní, je pro něj inspirující. „Líbí se mi vedení profesorů, úpolová hala a celkově prostředí se sportovním duchem,“ vypočítává bojovník, který si kromě studia dělá plány do budoucna i ve sportovním a osobním životě. „Chci dosahovat vytyčených cílů, ale zároveň žít naplno. Přál bych si být nejlepším zápasníkem na planetě napříč váhovými kategoriemi a postupně až uzraje čas, založit rodinu. Cesta, po které jdu, mě naplňuje.“
Už po přestupu z asociace Rizin do UFC byl hvězdou, titul šampiona v polotěžké váze z něj udělal celebritu. Pozornost lidí, davů, fanoušků a médií si užívá, ale vše bere i jako součást toho, co chce dělat. „Své jméno tvořím právě proto, abych mohl veřejně vystupovat, ať už se to týká věcí nadace, byznysu nebo sportovní kariéry. Přesto je ale třeba být stále nohama na zemi,“ dodává bojovník, který miluje cestování a poznávání kultur, blízké mu jsou třeba kultury Japonska a Thajska. Stejně se ale vždy rád vrací zpět do České republiky a do Brna.
