Po měsících prosezených doma za počítačem v době pandemie jsem se konečně odhodlala splnit si svůj životní sen – vycestovat do Ameriky. Naštěstí jsem na to od začátku nebyla sama, jela se mnou moje kamarádka Nikča, která také studuje na MU. Kvůli opatřením jsme vyrazily až o rok později, ale možná to tak bylo kvůli rozvolněnějším protikovidovým opatřením lepší.
Nejdůležitějším krokem, od kterého se vše odvíjelo, byl výběr agentury. Moje volba padla na Smallerearth, která nabízí pro studenty nejpřijatelnější podmínky pro platbu programu. Část totiž zaplatíte v Česku, zbytek potom z vaší výplaty v USA. Také jsem si musela vybrat, zda chci vyjet na léto do kempu nebo do resortu. S kamarádkou jsme se rozhodly pro resort, protože nás práce v kempech zase tolik nelákala. Potom následovala registrace, vstupní pohovor, kdy jsem zjistila, co od toho čekat, a hromada papírů. Pak už jen zbývalo vybrat si resort, kde budeme celé tři měsíce pracovat, a naše volba padla na ten nejbližší k městu New York.
New York na dosah ruky
Náš odlet do USA nezačal úplně hladce, protože naše letadlo mělo technickou závadu. Tím pádem jsme nemohly odletět z Bruselu. Čekal nás proto ještě let do Londýna, odkud jsme se pak konečně dostaly do naší vytoužené destinace – New Yorku. Celé léto jsme ale naštěstí neměly už žádný další problém.
První dny po příletu byly kvůli posunu času výzvou, ale i přesto jsme se se všemi novými kolegy v resortu rychle skamarádily. Spousta mých spolupracovníků byli také studenti, kteří nejčastěji pocházeli z Mexika, Polska a Maďarska. Bylo tam však i několik lidí ze Slovenska nebo třeba z Chile a Ekvádoru. Z České republiky jsme tam byly jediné, což se nakonec ukázalo jako výhoda. Mohly jsme se tak opravdu zlepšit v angličtině, jelikož jsme téměř vůbec nemluvily v našem mateřském jazyce.
Co jsem si v Americe zamilovala, byly východy a západy slunce, které byly ty nejhezčí, co jsem kdy viděla. Taky bylo skvělé, že náš resort nabízel různé aktivity, které jsme během léta jako jeho zaměstnanci mohly využívat. Ať už šlo o túry, aktivity na jezeře (paddlebording, lodičky, kajaky) nebo relax na molu u vody.
Každý měsíc jsme také jezdily na výlety do New Yorku, který jsme měly opravdu, co by kamenem dohodil. Po dvouhodinové cestě autobusem jsme tak mohly prozkoumávat krásy a zákoutí této betonové džungle. Podívaly jsme se tam s Nikol celkem čtyřikrát a město jsme si zamilovaly hned při první návštěvě. Kromě toho jsme se s ostatními účastníky často setkávaly na chodbě našich kolejí, kde jsme společně hráli karty nebo si jen tak povídali, zpívali a užívali si volného času.
Hodně zábavy jsem zažila i v práci, kdy jsem pracovala venku jako číšnice na barbecue. Chystala jsem venkovní servis a doplňovala jídlo, lidé už si pokrmy servírovali sami. Téměř celý tým se skládal z účastníků programu Work & Travel a navzájem jsme se tak učili různá slova z našich mateřských jazyků, takže jsme se na směnách nikdy nenudili. Někdy naši práci zpestřil déšť, takže jsme všechno jídlo museli přikrývat či stěhovat pod přístřešek. Člověk nikdy nevěděl, co ho čeká.
Po pracovním létě přišel čas i na cestování
Po tříměsíčním pracovním pobytu nastal čas na zábavnou část programu – cestování. Spolu s dalšími čtyřmi slečnami jsem procestovala západ USA. Byla jsem v kasinu v Las Vegas, prošla se po chodníku slávy, viděla Alcatraz z mola v San Franciscu a užila jsem si i neskutečné výhledy v Grand Canyonu. Bylo toho opravdu moc a o všech zážitcích bych mohla napsat knihu. Vypíchnu možná jen úsměvnou historku, kdy jsme dostaly pokutu za parkování dvě hodiny před vrácením auta a běhaly po celém San Franciscu, jelikož jsme nevěděly, co s tím. Všechno ale dobře dopadlo.
Nejhorším momentem po celém létě v Americe bylo loučení – nejen s lidmi, ale celkově s Amerikou. Všichni mi totiž během léta přirostli k srdci a opouštět jsem je nechtěla. Návrat do reality tak nebyl jednoduchý a byl to i menší kulturní šok. Co mi ale v Americe opravdu chybělo, bylo jídlo. Po příjezdu do Česka jsem si rovnou objednala svíčkovou, koprovku a řízek s bramborovým salátem. Ve Státech totiž bylo vše smažené nebo bez chuti.
Celé léto pro mě bylo opravdu nezapomenutelné a moc mě to naučilo. Kromě peněz, zážitků, nových přátel a zlepšení v angličtině jsem se posunula i po osobnostní stránce. Ukázalo mi to, že existuje mnohem více možností, pokud jsme dostatečně odvážní, abychom si je zvolili. Už teď vím, že se do státu New York příští léto opět vrátím. Člověk na tom totiž může jen získat. A jeden úsměvný fakt na závěr – na začátku léta, během prvních pracovních dní, jsem prohlásila, že se mi nikdo z tamních mužů nelíbí. A nakonec to skončilo tak, že teď mám přítele z Mexika, který se mnou v resortu pracoval. Nikdy neříkej nikdy, hodilo by se pro tuhle situaci.
O pracovních prázdninách v Americe bych mohla mluvit hodiny. A určitě budu ráda, pokud se mi ozvete, ochotně se s vámi podělím o rady a zkušenosti. Všem vřele doporučuju vyjet, člověka to posune dál nejen jazykově a profesně, ale i lidsky.
Andrea Harmuthová
Autorka je studentkou žurnalistiky na Fakultě sociálních studií MU.
Fotografie z pobytu v USA
