Studentský projekt popularizuje audioknihy

Kouzlo audioknih se zejména za českými hranicemi pomalu ale jistě šíří a i v Česku se z desítek vydaných titulů začínají pomalu stávat stovky. Představují totiž ideální způsob, jak skloubit čtení s jinou činností – třeba s procházkou nebo s domácími pracemi. Zvýšit povědomí o tomto druhu literárního a dramatického umění se rozhodlo několik studentů informačních studií a knihovnictví na filozofické fakultě. Založili proto projekt Audioknihy.net.

„Chceme pořádat různé kulturní akce, vytvářet vlastní audioknihy a psát a sbírat propagační materiály a články pro naše webové stránky. V současné době je nejbližším cílem našeho projektu vytvořit rozcestník, kde čtenáři najdou seznam všech českých vydavatelství a jimi vydaných audioknih s anotacemi a klíčovými slovy,“ popisuje koordinátorka projektu Alžběta Škytová. Samostatnou kapitolou je pak využívání audioknih nevidomými.

Jednou z prvních větších akcí, které projekt Audioknihy.net připravil, bylo na začátku prosince uspořádání křtu knihy Vražda Rogera Ackroyda namluvené Ladislavem Lakomým. „S nabídkou možnosti připravit tuto akci přišlo vydavatelství Tympanum, se kterým aktivně spolupracujeme. Chápali jsme to jako příležitost získat organizační zkušenosti a byli bychom rádi, kdyby s námi podobným způsobem chtěla spolupracovat i další nakladatelství nebo třeba hudební oddělení knihoven,“ nastiňuje budoucnost Barbora Buchtová, která má na starosti propagaci projektu.

Proč sáhnout po audioknize?
Buchtová soudí, že mohou být atraktivní zejména pro specifické profese. „Člověk se totiž při jejich poslechu může věnovat dalším činnostem. Právě proto si je oblíbila spousta řidičů, hospodyněk, kutilů, milovníků ručních prací, zahrádkářů a dalších,“ říká Buchtová. Kromě toho tyto knihy nezabírají žádné místo a pohodlně si je můžete poslechnout ze svých přenosných přehrávačů. „Pokud chcete nějakou konkrétní výhodu audioknihy oproti klasické knize, tak se vám například nerozmočí, když ji „čtete“ ve vaně,“ směje se Buchtová. Kapitolou samou pro sebe je využívání audioknih nevidomými, kterým se tak otevírá jinak poměrně těžko přístupný svět.

Takzvané audioknihy ale nepředstavují žádnou novinku. Jsou totiž následovníkem rozhlasových dramat nebo pohádek z gramofonových desek a kazet, které zná mnoho generací ze svého dětství. „Audiokniha také následuje tradici předčítání, což je činnost svázaná s knihami po celou dobu jejich existence,“ vysvětluje Škytová. Upozorňuje také, že rozhodně nemají vytlačit klasické knihy – jsou jen dalším způsobem jejich vnímání. „Nesmíme navíc zapomínat, že předávání znalostí a příběhů pomocí mluveného slova je starší než čtení. Vracíme se tak k tomuto zvyku prostřednictvím audioknih,“ spekuluje Škytová.