Přejít na hlavní obsah

Proces s Miladou Horákovou „ožije“ tentokrát v divadle Reduta

Inscenace Milada, kterou bude reprízovat 30. ledna Fakultní divadelní společnost působící na Masarykově univerzitě, připomíná osud demokratky, kterou komunistický režim záměrně připravil o život.

Obnovená inscenace Milada se dočkala mnoha změn, nově má i autorskou hudbu a projekce.

„Přijde mi důležité, aby se odosobněný zápisek v dějepisném sešitě přerodil ve skutečnost. A když to člověk vidí na divadle, které je schopné předat emoci, což mnohdy historická látka, když se podává skrze fakta, není schopná udělat, tak se to najednou stane skutečností,“ říká Filip Mráček, představitel prokurátora Josefa Urválka v obnovené inscenaci Milada

Jeden z nejznámějších politických procesů s právničkou a národní socialistkou Miladou Horákovou, který vyústil trestem smrti 27. června 1950, je dodnes burcující připomínkou temné historie Československa. Zatím nejvýraznější umělecké ztvárnění procesu vzniklo v roce 2008 v podobě opery Zítra se bude… Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila. Postavu doktorky Horákové ne náhodou ztvárnila legendární Soňa Červená, jejíž matka se také stala jednou z obětí totalitního režimu. Pochmurná padesátá léta a politické monstrprocesy například s knězem Josefem Toufarem, s komunistou Rudolfem Slánským a dalšími jsou dodnes živým tématem několika divadelních inscenací a filmů.

V rámci festivalu Brněnský sedmnáctý se Milada hrála na podzim 2024 v kapli bývalé Káznice na Cejlu.

Fakultní divadelní společnost působící na právnické fakultě se na osud statečné političky dívá především dokumentárním pohledem. Inscenace Milada je vedena formou verbatim divadla, které při přípravě textu vychází z reálných dokumentů. Tak dochází k propojení umění se společenskou analýzou. Divadelní spolek pracuje s doslovným přepisem soudního přelíčení „záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové“ se záznamy z rozhovorů s nechvalně proslulou dělnickou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou, zaznamenanými rezolucemi občanů, s dopisy Milady Horákové a dalšími zdroji. „Česká televize vytvořila z filmového záznamu procesu desetidílný pořad Proces H, který se věnuje jednotlivým dnům a jednotlivým obžalovaným. Z toho jsme vycházeli,“ přibližuje Vojtěch Hejtmánek, ztvárňující roli odsouzeného politika Jiřího Hejdy. K tehdejšímu procesu dodává: „Jeho výsledek byl dohodnutý ještě předtím, než započal. Členové komunistické strany, zástupci ministerstva vnitra, spravedlnosti, soudní moci a prokuratury se předem dohodli se státní bezpečností na tom, jakým způsobem ten proces bude přesně probíhat. Co budou ti jednotliví aktéři říkat a k jakému závěru dojdou.“

Verbatim divadlo je druh dokumentárního divadla, který je často využíván pro umělecké zpracování soudního procesu.

Ve Fakultní divadelní společnosti momentálně působí nejen studující práv, členové jsou i z jiných fakult Masarykovy univerzity. „V Miladě nás hraje deset. Máme konkrétní role, ale tím, že je nás v souboru víc, se alternujeme. Proto na jednu roli připadnou někdy i tři lidé. Inscenaci hrajeme v různých kombinacích, snažíme se, aby se každý učil text jen k jedné roli,“ vysvětluje princip účinkování v souboru Anna Němečková, která se kromě role Milady Horákové stará také o marketing a produkci. Na zkoušení inscenace se kreativně podílí všichni členové souboru, některé situace vznikají formou improvizace, ze které se vyvine výsledný tvar. „V našem divadle je to postavené tak, že se všichni tak trošku věnujeme všemu. To znamená, že jsme všichni zapojeni do vzniku hry. Když máme nějaký nápad, který je veskrze režijní, tak s ním můžeme přijít a pokusit se ho realizovat,“ doplňuje Mráček. Zejména pro členy souboru z právnické fakulty je možnost účinkovat před publikem způsobem, jak se připravit na budoucí profesi, ve které budou také „vystupovat před veřejností“.

Vedoucí specificky zaměřeného divadelního souboru Markéta ŠtěpáníkováKatedry právní teorie objasňuje: „Právo nejsou jenom paragrafy, ale právě i příběhy. A přijde mi, že se právo často i na právnických fakultách, ale třeba hodně i na středních školách učí jako paragrafy uváděné bez kontextu. Ale když se vnímá právo v kontextu a v příbězích a s lidskými osudy, tak je zajímavější, pochopitelnější. Jako právníci na to často zapomínáme a tohle mi přijde jako dobrá cesta, jak si to připomínat a ukazovat. Mimo jiné třeba pro středoškoláky je to skvělá možnost si uvědomovat, že vykonávání práva, studium práva a právo jako obor může vypadat i takhle.“

Interpretační rovina hry jde nad rámec realistického zobrazení, jako prostředek využívá i jevištní metaforu.

Proč jít na Miladu?

Příběh Milady Horákové, která se stala obětí vykonstruovaného soudního procesu a následné justiční vraždy, by měl zůstat mementem pro budoucí generace, a i proto ho Fakultní divadelní společnost uvádí. „Když nad tím přemýšlím, je to celé historický příběh, který má v sobě docela dost témat. Hlavní je nespravedlnost, ovlivňování myšlení lidí, nastavení společnosti a přijetí něčeho, co je pro rozumného myslícího člověka v dnešní době nepředstavitelné. Ale ty paralely se opakují, jsou pořád přítomné. A je to něco, co nám třeba může pomoci to prohlédnout,“ poznamenává Hejtmánek.

„Podle mě je příběh a to, jak je divadelně zpracovaný a protíná se se současností – například se soudem a udělením milosti Brožové-Polednové v roce 2010, mnohem víc reálný. Najednou vidím určité lidi a slyším, co říkali, a mnohem víc si to spojuji s konkrétním charakterem. A i třeba to, jak tenkrát stavěli obžalobu proti Miladě Horákové, je podobné tomu, jak se teď mluví o určitých skupinách lidí, o národech nebo o válečných sporech, rétorika zůstala tak hrozivě stejná. Přijde mi důležité neučit se jenom, že byl nějaký politický proces a skončilo to takhle brutálně, ale o tom, co se tam opravdu říkalo a jak se manipulovalo s veřejností, která to tenkrát schvalovala. My se na to díváme s odporem až s nějakým časovým odstupem, ale je důležité to vidět skrze třeba aktuální politickou situaci ve světě,“ potvrzuje Němečková.

Fakultní divadelní společnost má momentálně na repertoáru dvě velké inscenace, kromě obnovené Milady, která vznikla už v roce 2018, jde o soudní hru Nenávist s tématem Hilsnerovy aféry. Svou tvorbu prezentuje mimo jiné i na festivalu Noc práva. Jeden z připravovaných projektů se bude věnovat procesu s undergroundovou kapelou The Plastic People of the Universe.

Milada 
Čtvrtek 30. ledna 2025
19:00 divadlo Reduta
Místa není třeba rezervovat, vstupné dobrovolné na místě. 

Hlavní novinky