Přejít na hlavní obsah

Projekt MUNI přivedl na Nové Mlýny buvoly

Trojice buvolů domácích byla v rámci projektu LIFE in Salt Marshes, jehož hlavním řešitelem je pracoviště Envirop Masarykovy univerzity, vypuštěna na chráněné území u Nových mlýnů. Zvířata budou pomáhat s udržováním pestré mozaiky mokřadní vegetace.

Vypuštění buvolích krav na pastvinu.

V ptačí oblasti Střední nádrže Vodního díla Nové Mlýny – Husí pastviště se na území o velikosti cca 5,5 hektaru a v nově instalované mobilní elektrické ohradě nyní pohybuje trojice buvolích krav.

Buvolice zde budou vypásat hlavně rákos a zlatobýl, kterými chráněné mokřady často zarůstají, a tak vytlačují všechny ostatní druhy rostlin. Důsledkem jsou pak jednolité porosty, kde nic moc dalšího neroste a nežije. Buvolice vypásáním z neprostupného jednotvárného porostu postupně vytvoří mozaiku různých stanovišť, kde svůj domov najde mnohem více druhů hmyzu, ptáků, obojživelníků i drobných savců, než je tomu teď.

Zavedení dlouhodobé pastvy velkých býložravců na chráněných evropsky významných mokřadech je součástí projektu odborníků nejen z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, ale Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Ti jako partneři projektu mají konkrétně na starosti pastvu býložravců.

Buvolí kráva na pastvině.

„Pastva velkých býložravců jako způsob péče o chráněná území funguje na mnoha místech po celé Evropě. Cílem našeho projektu je tento způsob obnovy a údržby chráněných mokřadů nastartovat a dlouhodobě udržet na jižní Moravě, a to i ve spolupráci s místními chovateli a zemědělci,“ vysvětluje Barbora Pelánková, projektová manažerka odborného pracoviště Envirop, z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Buvoli domácí, často označováni jako vodní buvoli, se v Evropě chovají minimálně od dob římských, pasou se zejména na jih od nás. Příklady dobré praxe, kdy pastva buvolů pomáhá s údržbou chráněných území, je celá řada. Můžeme se s nimi setkat v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku nebo třeba na Královéhradecku. Na jižní Moravu byly buvolice zapůjčeny z jihočeských Mirovic, z buvolí farmy Ohař. Svou přítomností pomohou nahrazovat všechny přirozené procesy, které kdysi zajišťovaly původní druhy kopytníků.

„Na tuto lokalitu se buvoli výborně hodí. Jsou nenároční na péči, nevybíraví, co se týče pastvy, dobře snášejí dlouhodobě podmáčené prostředí. Vyloženě milují válení se v bahně, čímž pomohou rozšiřovat také tůně, které mohou využívat další živočichové, jako jsou obojživelníci a hmyz, navíc mají velmi klidnou povahu,“ dodává Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a zakladatel ptačího parku Kosteliska, kde pastvu velkých býložravců k udržení pestrého mokřadního prostředí pro chráněné druhy využívají již několik let.

Buvolí krávy v trávě a mokřadu.

Pastva buvolů v oblasti Vodního díla Nové Mlýny může být realizována také díky spolupráci s Povodím Moravy s.p., které je vlastníkem pozemků a Jihomoravským krajem jako správcem chráněného území.

Hlavní novinky