Přejít na hlavní obsah

Jaká je budoucnost výuky handicapovaných?

AnotaceHandicapPro většinu studentů a pedagogů jsou interaktivní studijní materiály a e-learning přínosem. Pedagogové díky nim dokáží více přiblížit nové informace, studentům se pak takové informace lépe chápou, a mají i snazší přístup k nejrůznějším materiálům.


Existuje však skupina studentů, které dokáží některé formy e-learningu i vyděsit. „Studijní materiál připravený pro tisk dnes nevidomému dokážeme upravit bez problémů. Ale zpřístupnit mu neustále se vyvíjející e-learningový materiál, kam pedagogové vkládají například videoukázky, je často neřešitelný problém,“ říká Petr Peňáz, ředitel Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás.

Právě téma, jak využívat e-learning ve výuce postižených studentů, bylo jedním z těch, které v Brně začátkem února rozebíralo asi 120 evropských specialistů na mezinárodní konferenci s názvem Universal learning design.

Práce se stolní kamerovou lupou, která umožňuje slabozrakým sledovat vytištěný text na obrazovce s volitelnou úrovní zvětšení a nastavením kontrastních barev.
Práce se stolní kamerovou lupou, která umožňuje slabozrakým sledovat vytištěný text na obrazovce s volitelnou úrovní zvětšení a nastavením kontrastních barev.

Řešením problému by přitom měla být právě tři uvedená anglická slova. „Jde o koncept převzatý z architektury, který předpokládá, že věci jsou lidem přístupné od začátku, a ne zpřístupňovány dodatečně,“ vysvětluje Peňáz. To v případě e-learningu znamená, že si pedagog vytvoří základní sadu studijních materiálů tak, aby byly bez problémů dostupné i pro neslyšícího či nevidomého studenta, a materiály, které postiženému studentovi přiblížit nelze, si nechá spíš jako bonus.

Síť expertních pracovišť pro handicapované studenty
Nebylo to ovšem jediné téma, které se na setkání rozebíralo. Prostor dostala i myšlenka zřízení sítě expertních pracovišť, která by studentům se specifickými nároky poskytovala technologický servis, asistenty i  tlumočníky. Jednotlivá pracoviště by mohla své specialisty sdílet, a  jejich práce by se tak zefektivnila. „Dnes jsou například tlumočníci fyzicky vázáni na konkrétní komunikující skupinu a místo. V budoucnu by mohli fungovat podobně jako dopravní dispečink a pracovat pomocí videa on-line,“ naznačuje Peňáz. Učitel nebo student se prostřednictvím internetu připojí do programu, jenž ukáže, který z tlumočníků je k  dispozici a může prostřednictvím videokonferenční aplikace tlumočit.

Síť je klíčem i v otázce knihoven přístupných nevidomým. Existují například pracoviště, která nabízejí nevidomým studentům audioknihy. S  výjimkou beletrie takový formát pro odborné účely neslouží a ve vědeckých knihovnách nebývá ani evidován. Je třeba dosáhnout toho, aby vznikaly obecně přístupné elektronické texty a byly dostupné ke stažení ve veřejných knihovnách, jakou provozuje například Masarykova univerzita.

Specialisté, kteří se v Brně sešli, se zaměřili ještě na jeden problém – specifické poruchy učení a jejich zvyšující se výskyt. „Stojí za tím zlepšující se diagnostika a i fakt, že obecně přibývá dětí s  nejrůznějším somatickým nebo psychickým postižením a jejich kombinací,“ zdůvodňuje ředitel střediska Teiresiás.

Budoucnost Brailleova písma
Stále více programů umožňujících převod textu do zvukového formátu svádí k myšlence, že nevidomí přestanou užívat Braillovo hmatové písmo. To podle Petra Peňáze nenastane: „O některých věcech se slovně nekomunikuje. Lidé sice diskutují například nad matematickými vzorci, ale nevyslovují všechna data ve vzorci obsažená.“ Poslouchat taková data by bylo podle něj z psychologického hlediska nepřijatelné.

Hlavní novinky