Přejít na hlavní obsah

Místo do Scaly do Dopzu nebo Moskvy. I tak se kino jmenovalo

V Univerzitním kině Scala už se zase promítá. Jaká je jeho historie?

Původně se kinu Scala říkalo Dopz. Promítat začalo koncem roku 1929.

Kino původně provozoval Masarykův fond na podporu studentstva vysokých škol na Moravě a ve Slezsku.V polovině října se na brněnskou kulturní scénu vrátilo kino Scala. Biograf s bezmála devadesátiletou tradicí a pověstí instituce, kam se chodilo na filmové trháky.

V místech, kde se v těchto dnech obnovuje provoz univerzitního kina, se začalo pro­mítat už koncem roku 1929. „Kino zaháji­lo provoz jako zvukové, nebylo ale prvním takovým v Brně. O měsíc dřív začalo s pro­mítáním se zvukovou aparaturou kino Univerzum, pozdější Morava na Palackého třídě,“ přibližuje Pavel Skopal z Ústavu fil­mu a audiovizuální kultury Filozofické fa­kulty MU.

To, že Scala vůbec vznikla, bylo tak tro­chu i důsledkem změn, jimiž Brno v té době procházelo. Už před první světovou válkou se město modernizovalo a rostl význam prů­myslu. Po válce se trochu ztratilo vnímání Brna jen jako předměstí Vídně, město se stalo druhým největším v nově vzniklé re­publice a úměrně tomu rostlo jeho sebevě­domí a politický a kulturní život. S tím pak souviselo i budování nových premiérových kin a menších kin předměstských.

Dnešní jméno však Scala nenesla od začát­ku své existence. Původně se jí říkalo Dopz. Lidé si totiž osvojili zkratku pro Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců, které vlastnilo dům, v němž se kulturní instituce nacházela. „Kino však provozoval Masarykův fond na podporu studentstva vysokých škol na Moravě a ve Slezsku,“ do­plňuje Skopal.

Název Scala se v dobových programech brněnských kin objevuje v roce 1935. „Údajně byl změněn proto, že ten předchozí až příliš evokoval sociálně-demokratickou stranu a mohl odrazovat část diváků,“ říká Skopal a přidává další důležitou informaci. „Po zvý­šení počtu sedadel v roce 1931 se stala Scala největším kinem v Brně, měla kapacitu 1 012 míst.“ Bio Dopz či později Scala fungovalo nepřetržitě až do roku 2011, pouze s několika drobnými přestávkami.

Od stejného roku, kdy se kino stalo nej­větším v Brně, se v něm konala promítání film-foto sekce avantgardního uskupení Levá fronta, které přinášelo sovětské filmy Dovženka, Ejzenštejna nebo Vertova a ně­meckou avantgardu. „Kromě tohoto pří­kladu ale kino žádnou avantgardní nebo alternativní dramaturgii rozhodně nemělo, bylo to velké premiérové kino, které uvádě­lo filmové hity v závislosti na zájmu diváků,“ podotýká muž, jenž se podílí na projektu Filmové Brno dokumentujícím dějiny uvá­dění filmů ve městě.Po válce byla Scala zestátněna a po únorovém převratu došlo na třetí přejmenování na kino Moskva.

Po válce byla Scala stejně jako jiné insti­tuce zestátněna a po únorovém převratu došlo na třetí přejmenování. V říjnu 1948 dostala název Moskva. „K přejmenovávání docházelo u kin, jejichž název upozorňoval na prvorepublikovou tradici. Po okupaci v srpnu 1968 se z evidentních důvodů vrátil název Scala, ale v září 1969 už se kino zno­vu jmenovalo Moskva,“ dodává Skopal. Na vzkříšení dnešního pojmenování došlo až po revoluci, kino ho nese od roku 1991.