Přejít na hlavní obsah

Místo do Scaly do Dopzu nebo Moskvy. I tak se kino jmenovalo

V Univerzitním kině Scala už se zase promítá. Jaká je jeho historie?

Původně se kinu Scala říkalo Dopz. Promítat začalo koncem roku 1929.

V polovině října se na brněnskou kulturní scénu vrátilo kino Scala. Biograf s bezmála devadesátiletou tradicí a pověstí instituce, kam se chodilo na filmové trháky.

V místech, kde se v těchto dnech obnovuje provoz univerzitního kina, se začalo pro­mítat už koncem roku 1929. „Kino zaháji­lo provoz jako zvukové, nebylo ale prvním takovým v Brně. O měsíc dřív začalo s pro­mítáním se zvukovou aparaturou kino Univerzum, pozdější Morava na Palackého třídě,“ přibližuje Pavel Skopal z Ústavu fil­mu a audiovizuální kultury Filozofické fa­kulty MU.

To, že Scala vůbec vznikla, bylo tak tro­chu i důsledkem změn, jimiž Brno v té době procházelo. Už před první světovou válkou se město modernizovalo a rostl význam prů­myslu. Po válce se trochu ztratilo vnímání Brna jen jako předměstí Vídně, město se stalo druhým největším v nově vzniklé re­publice a úměrně tomu rostlo jeho sebevě­domí a politický a kulturní život. S tím pak souviselo i budování nových premiérových kin a menších kin předměstských.

Dnešní jméno však Scala nenesla od začát­ku své existence. Původně se jí říkalo Dopz. Lidé si totiž osvojili zkratku pro Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců, které vlastnilo dům, v němž se kulturní instituce nacházela. „Kino však provozoval Masarykův fond na podporu studentstva vysokých škol na Moravě a ve Slezsku,“ do­plňuje Skopal.

Název Scala se v dobových programech brněnských kin objevuje v roce 1935. „Údajně byl změněn proto, že ten předchozí až příliš evokoval sociálně-demokratickou stranu a mohl odrazovat část diváků,“ říká Skopal a přidává další důležitou informaci. „Po zvý­šení počtu sedadel v roce 1931 se stala Scala největším kinem v Brně, měla kapacitu 1 012 míst.“ Bio Dopz či později Scala fungovalo nepřetržitě až do roku 2011, pouze s několika drobnými přestávkami.

Od stejného roku, kdy se kino stalo nej­větším v Brně, se v něm konala promítání film-foto sekce avantgardního uskupení Levá fronta, které přinášelo sovětské filmy Dovženka, Ejzenštejna nebo Vertova a ně­meckou avantgardu. „Kromě tohoto pří­kladu ale kino žádnou avantgardní nebo alternativní dramaturgii rozhodně nemělo, bylo to velké premiérové kino, které uvádě­lo filmové hity v závislosti na zájmu diváků,“ podotýká muž, jenž se podílí na projektu Filmové Brno dokumentujícím dějiny uvá­dění filmů ve městě.

Po válce byla Scala stejně jako jiné insti­tuce zestátněna a po únorovém převratu došlo na třetí přejmenování. V říjnu 1948 dostala název Moskva. „K přejmenovávání docházelo u kin, jejichž název upozorňoval na prvorepublikovou tradici. Po okupaci v srpnu 1968 se z evidentních důvodů vrátil název Scala, ale v září 1969 už se kino zno­vu jmenovalo Moskva,“ dodává Skopal. Na vzkříšení dnešního pojmenování došlo až po revoluci, kino ho nese od roku 1991.

Hlavní novinky