Univerzitní kampus v Bohunicích se dnes oficiálně rozrostl o čtyři nové pavilony. Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie (Ceseb) je určeno pro ústav experimentální biologie a ústav botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty. Projekt, na nějž univerzita získala peníze z evropského Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, přišel na 783 milionů korun.
„Naším cílem nebylo zvyšovat kapacity, ale zvýšit kvalitu tak, abychom mohli učit moderními metodami s využitím nejnovějších přístrojů. Nyní jsme již přestěhováni z provizorních pracovišť do kampusu a od příštího týdne zde začne výuka,“ uvedl ředitel projektu Jan Helešic z Přírodovědecké fakulty MU.
Nové pavilony bude vyžívat na tisíc studentů bakalářských, magisterských a doktorských programů a více než 250 stálých zaměstnanců ústavů. Ve třech pavilonech se nachází laboratoře a učebny pro praktickou výuku s kapacitou od 15 do 30 studentů, které byly vybaveny více než 80 moderními mikroskopy a dalšími velkými demonstračními mikroskopy.
Mezi unikátní přístroje umístěné v laboratořích ústavu experimentální biologie patří hypoxická komora umožňující kultivace a experimentování s tkáňovými kulturami při sníženém tlaku kyslíku. Vědci toho chtějí využít pro studium vlastností nádorových buněk.
Dalším zařízením jsou elektromagneticky stíněné komory, ve kterých je zcela odstíněno magnetické pole země. To vědcům umožňuje zkoumat vnímání magnetického pole u bezobratlých a drobných obratlovců, a řešit tak například otázku, jak se živočichové orientují při migracích.
Pracoviště ústavu botaniky a zoologie má unikátní laboratoř pro výzkum velikosti genomu organismů, především rostlin. Laboratoř je vybavena sedmi průtokovými cytometry, a tím je jednou z největších v Evropě. Vědci mají k dispozici také kompletní sestavu pro sekvenaci genomů rostlin a živočichů.
Součástí nového komplexu je i experimentální skleník a zahrada pro potřeby výzkumu botaniků a fyziologů rostlin. Nové umístění odpovídající nejpřísnějším kritériím pro sbírky získal také univerzitní herbář, jenž je se 650 tisíci položkami třetí největší v Česku.
Technicky nejnáročnější byla stavba čtvrtého pavilonu. Celá dvě patra jsou v něm koncipována jako tzv. sterilní prostory pro Českou sbírku mikroorganismů, která zajišťuje uchovávání bakteriálních kultur. Další dvě patra, také se zvláštním režimem, jsou určena pro pracovní skupinu mikrobiologů a molekulárních biologů zkoumající bakterie a viry.
„Jsem rád, že přestaneme stavět a začneme v klidu pracovat. Konečně se akademici začnou věnovat vědecké práci a výuce. Vybudovali jsme nádherné prostory, teď je ale potřeba aby se v těch prostorách odehrával také špičkový výzkum,“ zdůraznil rektor Mikuláš Bek.