Přejít na hlavní obsah

Výuka na Masarykově univerzitě začala přesně před 100 lety

12. listopadu 1919 měl na Lékařské fakultě MU přednášku Edward Babák na téma Úvod ke studiu lékařskému.

Profesor Edward Babák.

Dnešní studenti mají v hlavě zafixováno, že ať mají přes léto jakýkoliv program, v polovině září se do školy vracejí. Ti, kteří šli před 100 lety studovat na nově vzniklou Masarykovu univerzitu, termín začátku semestru tak jasný neměli. Zorganizovat první ročník výuky bylo přece jen trochu komplikovanější. Výuku slavnostně zahájil až 11. listopadu 1919 rektor Karel Engliš a první přednášku měl na druhý den Edward Babák.

Univerzita vznikla zákonem číslo 50 z 28. ledna roku 1919. To, že někdo řekne, staniž se, ale neznamená, že se tak stane hned, zvlášť v případě takové instituce. Její strůjci museli zajistit, aby bylo kde učit, vytvořit pedagogický sbor a také zorganizovat nábor studentů.

To první byl úkol na několik let, dlouho se učilo v provizorních podmínkách, i když některá provizoria se nakonec po úpravách stala fakultními budovami napevno. To je třeba příklad areálu přírodovědecké fakulty v Kotlářské ulici nebo areálu filozofické fakulty.

Svůj čas si vyžádalo i zajištění profesorského sboru. „Pro výběr vhodných kandidátů byly vytvořeny šestičlenné výběrové komise pro každou fakultu, v každé z nich zasedli vždy tři zástupci příslušné fakulty pražské univerzity a tři zástupci Moravy,“ přiblížil proces Jiří Pulec, ředitel Archivu Masarykovy univerzity.

Podle jeho slov měla být dle původního plánu činnost školy slavnostně odstartována za účasti prezidenta Tomáše G. Masaryka, který měl univerzitu navštívit v průběhu své cesty po Moravě a Slovensku na podzim roku 1919. Slavný státník při ní měl podepsat také pamětní listinu, ale nakonec těžce onemocněl a z návštěvy sešlo.

Budova biskupského alumnátu, v jehož aule se konala první přednáška.

Zahájení výuky mělo nakonec jednoduchou podobu. Stalo se tak 11. listopadu 1919. „Šlo o prostou univerzitní slavnost v aule biskupského alumnátu, tehdejšího sídla právnického fakulty a dnešního sídla rektorátu brněnské techniky, kde promluvil první rektor univerzity Karel Engliš,“ přiblížil Pulec a dodal, že hned 12. listopadu se začalo učit naostro. Medici měli přednášku Edwarda Babáka na téma Úvod ke studiu lékařskému.

Původní Masarykova univerzita měla čtyři součásti, fakultu filozofickou, lékařskou, právnickou a přírodovědeckou. Učit se prvního rok začalo jen na lékařské a právnické. Přijímací zkoušky se nedělaly, stačilo mít maturitu z klasického nebo reálného gymnázia. „Nával na vysoké školy tehdy moc nebyl. V prvním roce se ke studiu na právnické fakultě hlásilo 266 studentů a na lékařské 274,“ podotkl Pulec s tím, že kromě prvních ročníků vznikly v Brně i třetí ročníky, kam přestoupili vysokoškoláci, kteří začali studovat na pražské univerzitě.

Jak ale počet uchazečů rostl, vznikaly diskuse o regulaci počtu uchazečů. V Československu tyto úvahy vygradovaly po válce, omezení měla ale zcela jinou podobu, než jak je známe dnes. Přijímací řízení zavedené v roce 1948 zohledňovalo spíš politická hlediska než to, jak je uchazeč pro studium kvalifikovaný.

Hlavní novinky