Přejít na hlavní obsah

Munipress slaví deset let a připravuje populárně-naučnou edici

Nakladatelství Masarykovy univerzity ve své novodobé podobě slaví kulatiny. Za čím stojí a co chystá?

Ředitelka nakladatelství Alena Mizerová.

Přes tři stovky odborných i populárně naučných knih a více než padesát odborných časopisů vydá za rok Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress. Letos je to deset let, co vzniklo. Patří k největším odborným vydavatelům v Česku.

Masarykova univerzita se o produkci odborné literatury včetně skript stará v podstatě už od svého založení. „Z dvacátých let minulého století přetrvaly i některé ediční řady jako Spisy filozofické fakulty s tradicí od roku 1923,“ připomněla ředitelka nakladatelství Alena Mizerová.

S válkou ale ediční činnost univerzit zanikla a například spisy z oblasti společenských věd se mohly vydávat jen ve Státním pedagogickém nakladatelství. Univerzita však stále o možnost vydávat vlastní knižní produkci usilovala, až konečně v roce 1964 získala první vydavatelské oprávnění a založila ediční oddělení s vlastní tiskárnou specializovanou na výrobu skript.

„Zajistit výrobu knih a časopisů bylo náročné, odborná produkce se těžko dostávala ve velkých tiskárnách na řadu. Když se tedy po roce 1989 uvolnily poměry, univerzita začala hledat prostory pro větší tiskařskou dílnu. Univerzitní ediční středisko se tehdy přesunulo na svou současnou adresu v Rybkově ulici, kam se přestěhovaly také ofsetové stroje, řezačky a další potřebné zařízení, a všechno se přejmenovalo na vydavatelství,“ popsala vývoj ředitelka Mizerová.

Univerzita v devadesátých letech produkovala z větší části skripta, ale také odborné monografie či sborníky. S nástupem digitálního tisku a růstem konkurence však začala být situace neudržitelná.

„Vznikaly nové moderní tiskárny, nová nakladatelství, která začala oslovovat také akademiky a často přebírala dlouhodobě úspěšné tituly univerzity. Navíc autoři chtěli vidět svá díla v knihkupectvích, kam se však univerzitní vydavatelství těžko probojovávalo. Začalo se proto uvažovat o změně, která by znamenala posílení redakční a marketingové složky i zrušení tiskárny,“ uvedla ředitelka Mizerová, která do nově ustaveného nakladatelství přišla právě před deseti lety.

Vlastní projekty a edice Munice

Kromě spolupráce s fakultami a jejich edičními středisky, která i dnes připravují většinu knižní produkce Masarykovy univerzity, se nakladatelství rozhodlo vsadit i na vlastní projekty.

„Abychom mohli autory více podporovat a ukazovat jim, jaké služby nabízíme, chtěli jsme mít v ruce dobrý příklad naší práce. Rozhodli jsme se proto začít vlastní edici a hledali niku, jejíž vyplnění by ocenili studenti řady kurzů. Tak vznikl překlad naší nejúspěšnější knihy Genetika,“ přiblížila strategii Munipressu jeho ředitelka.

Následovala kniha o historii Masarykovy univerzity nebo lexikon nejen lékařských citátů a rčení Latinitas medica. Každoročně nakladatelství připraví čtyři až pět takových titulů a nově chystá další ediční řadu, která by se měla zaměřit na populárně vědeckou literaturu. Pod názvem Munice připravuje na příští rok hned dvě nové knihy.

„Projekty se vyplatily a dokonce nám spolu s příjmy od agentury Dilia, která zajišťuje odměny pro nakladatelství a autory za vytvořené kopie jejich děl, umožnily vytvořit finanční rezervu, díky níž jsme se mohli dál rozvíjet,“ uvedla Mizerová s tím, že bylo potřeba budovat redakční zázemí, distribuční síť, vytvářet katalogy a prezentovat vydávaná díla na knižních veletrzích i v mezinárodním měřítku. Z původních dvou zaměstnanců se nakladatelství rozrostlo na dnešních sedm.

Na starost však nemají jen klasickou tištěnou produkci. Musí sledovat i světové trendy, což je aktuálně elektronické publikování a open access přístup. Stále totiž sílí tlak na to, aby výsledky vědy a výzkumu byly dostupné okamžitě a bezplatně.

Cílem nakladatelství je také vytvářet kvalitní elektronické publikace, což ovšem znamená shodnou ediční práci, a tedy i náklady, jako při tvorbě publikace tištěné. A náklady to nejsou malé. Redakční práce a výroba jednoduché příručky o zhruba 250 stranách stojí v tištěné verzi asi čtyřicet tisíc korun a podle zkušeností Mizerové se odborné literatury prodá většinou okolo dvě stě kusů.

„Je navíc složité prosadit takové tituly v knihkupectvích. V Česku ročně vychází na šestnáct tisíc titulů a odborné knihy mezi bestselery většinou nebývají. Čtenář tak najde v policích jeden výtisk mezi desítkami dalších titulů,“ podotkla Mizerová.

Nakladatelství Munipress dodává univerzitní produkci do klasických knihkupectví, většinu titulů si zájemci mohou pořídit také ve fakultních prodejnách, například na fakultě sociálních studií či v kampusu. K dostání jsou také ve Scalanterii a v novém univerzitním e-shopu Munishop. Vybrané tituly nabízí Amazon, světové databáze EBSCO, ProQuest a další. Volně přístupné elektronické knihy najdou zájemci zase v online čítárně munispace.muni.cz.

Nejzajímavější tituly z produkce nakladatelství se představí na výstavě v Univerzitním kině Scala, která potrvá do 31. prosince.

Výběr z publikací

Nejúspěšnější: D. Peter Snustad – Genetika

V roce 2009 vyšel překlad moderní učebnice genetiky, na jehož přípravě se podíleli odborníci z brněnských univerzit i Akademie věd ČR. Byla to po třiceti letech nová vysokoškolská učebnice genetiky a její úspěch podtrhuje i letošní druhé vydání.

Nejoceňovanější: Ivan Mrázek – Drahé kameny starověkých civilizací

Publikace, která je pojednáním o dějinách drahých kamenů i dějinách samotných, byla v roce 2013 nominována na cenu Magnesia litera za vědeckou literaturu a o rok později získala Cenu Josefa Hlávky ve stejné kategorii.

Nejslavnější: Siddhartha Mukherjee – Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny

Pulitzerovou cenou ověnčené dílo je vědecký thriller, jehož ústřední postavou je zhoubná nemoc. Americký lékař Siddhartha Mukherjee a Munipress chystá vydání dalšího jeho bestselleru s názvem Gen.

Nejobsáhlejší: Vladimír Spousta – Hudebně-literární slovník

Slovníková trilogie, která shrnuje hudební díla inspirovaná slovesným uměním. Jednotlivé části popisují díla světových i českých autorů. Třetí část se věnuje dílům 20. století.

Hlavní novinky