Přejít na hlavní obsah

Neviditelné oběti trestných činů – konference o pomoci dětem uvězněných rodičů

Katedra sociální politiky a sociální práce FSS MU pořádá 15. prosince konferenci s názvem Rodičovství za mřížemi: Sociální práce s dětmi odsouzených rodičů.

Děti vězněných rodičů mohou volný čas trávit v tzv. Andělských klubech, které zřizuje Mezinárodní vězeňské společenství.

Konference přinese hlavní výsledky a poznatky z tříletého výzkumu, který se zabývá situací dětí, jejichž otec či matka byli odsouzeni za trestnou činnost.

„Tyto děti si prozatím nezískaly větší pozornost odborníků či laické veřejnosti. Potvrzuje to i zahraniční literatura, která označuje děti vězněných rodičů jako neexistující či neviditelné oběti trestných činů, sirotky justice a podobně,“ přibližuje problematiku hlavní řešitelka projektu Jitka Navrátilová z Katedry sociální politiky a sociální práce FSS MU.

V Česku jde o ojedinělý počin, podle kvalifikovaných odhadů Mezinárodního vězeňského společenství, které s katedrou na projektu spolupracovalo, se přitom jedná o skupinu čítající 30 až 40 tisíc nezletilých. V loňském roce konference přiblížila, jak odchod rodiče do vězení ovlivní život a prospívání dítěte. Letos vytváří prostor ke společnému setkání sociálních pracovníků z věznic a z Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Cílem je zlepšit spolupráci v zájmu podpory vztahu mezi uvězněným rodičem a dítětem. Zazní svědectví těch, kterých se situace bezprostředně týká, i zkušenosti z věznic ve Znojmě, Světlé nad Sázavou či Břeclavi. Mezi účastníky konference bude také ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství Gabriela Kabátová či zástupci OSPOD.

Konference se zaměřuje na podporu vztahu mezi uvězněným rodičem a dítětem.

Projekt Rodičovství za mřížemi – s podporou Technologické agentury ČR, programu Éta – podrobně zmapoval situaci dětí a celých rodin odsouzených.

„Výzkumná data projektu nám odkrývají a vykreslují smutný obraz situace dětí vězněných rodičů, která je umocněna nedostatkem odborné pozornosti a systematické podpory,“ popisuje Jitka Navrátilová. Data prokazují silnou traumatizaci většiny dětí. Jejich choulostivé postavení dokládá i zjištění, že více než polovina dětí starších 12 let se obává návratu svého rodiče z vězení. Pobyt rodinného příslušníka za mřížemi je navíc v mnoha rodinách tabu. Údaje výzkumu dokládají, že většina dětí v nejmladší skupině do 8 let o uvěznění otce či matky neví.

Výzkumníci z fakulty sociálních studií doufají, že uvedená zjištění přispějí k vyvolání společenské diskuse o tom, jak zmírnit dopad rodičovského trestu na dítě. Včetně legislativních změn, které podpoří udržení kontaktu mezi rodičem a dítětem – například režimem návštěv ve věznicích. „Nutnost péče o tuto zvláště zranitelnou skupinu dětí a mladých lidí považujeme za zásadní i z toho důvodu, že podle zahraničních výzkumných dat je u této skupiny dětí pětkrát až osmkrát větší pravděpodobnost, že se v dospělosti sami dostanou do vězení. Nedostatečná péče nebo její absence je velmi riskantní, protože v konečném důsledku zvyšuje riziko ohrožení společnosti,“ říká Jitka Navrátilová, která převzala 11. prosince ocenění Grantové agentury Masarykovy univerzity za popularizaci sociálních věd.

Hlavní novinky