Přejít na hlavní obsah

Nechají se lidé zkorumpovat?

V ekonomickém experimentu na Noci vědců studenti zjišťovali, jak se lidé chovají, když uplácejí a jsou upláceni.

Ilustrační foto: www.sxc.hu.

Každý čtvrtý zářijový pátek patří Noci vědců, největší jednorázové celoevropské akci na podporu vědy a techniky. Za Masarykovu univerzitu se jí zúčastnila i ekonomicko-správní fakulta, na jejíž experiment týkající se korupce a daňových úniků jsme se vyrazili podívat.

Je svatého Václava, pátek, půl desáté večer. Posluchárna brněnské hvězdárny je obsazená třemi desítkami lidí. „Je nám líto, ale už máme plno,“ oznamuje jedna z organizátorek dalším dvojicím zvědavě nakukujícím dovnitř. Právě probíhá tematicky aktuální experiment o korupci, který má pomoci vysvětlit korupční chování v reálném životě.

„Budete součástí trojic. Jeden z vás bude firma, která se rozhodne, zda a jak velký nabídne úplatek. Další bude úředník, který se rozhodne, zda jej přijme nebo ne. Třetí z vás bude občan, který bude mít moc po přijetí úplatku úředníkem toto chování nahlásit a udělit za něj pokutu,“ vysvětluje autorka experimentu Helena Chasikidisová. „Své spoluhráče navzájem neznáte. To, jak případné korupční chování ovlivní váš osobní výdělek, najdete v přiložené tabulce.“

Vesměs mladí lidé pozorně koukají do zadání a počítají, jak se jim vyplatí zachovat se korupčně. Helena poté spouští asi půl hodiny trvající experiment, jehož vyhodnocení prokládá prezentací o nedávno obhájené diplomové práci, kde korupci zkoumala.

Ekonomicko-správní fakulta se letošní Noci vědců zúčastnila se dvěma ekonomickými experimenty. Korupční pokus si mohli návštěvníci vyzkoušet i v minulých letech, experiment o daňovém chování Veroniky Sobotkové byl pro letošní rok novinkou. Také ona chystá o daném tématu závěrečnou práci a výsledky sesbírané z Noci vědců by do ní ráda zahrnula.

„Každého účastníka motivujeme odměnou, kterou si na konci experimentu odnese. Její výše závisí na jeho strategii v experimentu,” vysvětluje organizátor akce Miloš Fišar z katedry veřejné ekonomie. Účastník daňového pokusu si tak mohl vydělat až 60 korun, účastník korupčního experimentu až 140.

Spíše než vidina finanční odměny však účastníky přilákala zvědavost. Alespoň to vyplývá ze slov studentky Jany Knapové. „Na fakultě jsem se už podobného experimentu účastnila, proto jsem se přišla i sem,“ prozrazuje.

S experimenty ekonomové Masarykovy university pracují při výuce v předmětech Veřejná ekonomieVeřejná volba. „Na fakultě jsme v minulosti zkoumali například fungování teorému černého pasažéra, projevy sobectví v jednání politiků nebo ochotu přispívat na charitativní sbírky,” jmenuje některé z pokusů Fišar.

Koho zajímají podrobnosti ke korupčnímu experimentu, může se o nich dočíst v diplomové práci Korupce ve veřejné správě (teoretické a experimentální přístupy).

Hlavní novinky