Přejít na hlavní obsah

Vědci odhalili, jak vznikají nervové buňky

Odborníci z lékařské fakulty zjistili, co rozhoduje o tom, jestli se z kmenové buňky vyvine neuron nebo tkáňová buňka.

Nervové kmenové buňky a neurony získané z lidských embryonálních kmenových buněk.

Malou bílkovinu, enzym, jenž rozhoduje o tom, ze kterých kmenových buněk se v raném stádiu vývoje jedince stanou nervové buňky a které budou základem pro tvorbu vnitřních orgánů, objevili vědci z lékařské fakulty. Výsledky jejich práce po dlouhém ověřování potvrdil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Cell Stem Cell.

Jedná se o první výsledky ryze českého výzkumu publikované v tomto časopise. Objev lze v budoucnu využít při přípravě účinných léčebných buněk například pro některá neurodegenerativní onemocnění.

Při vývoji lidského embrya se už v jeho rané fázi rozhoduje o tom, které buňky se stanou základem pro takzvané měkké orgány, jako jsou játra, slezina nebo plíce, a ze kterých vznikne celá nervová tkáň, včetně mozku. Výzkumníci zjistili, že za vším stojí enzym označený jako PTP1B.

„Když je hodně aktivní, z kmenových buněk v embryu se vyvíjí specializované buňky, které vytvoří například játra. Když je aktivita enzymu malá, vznikají buňky nervové a vytváří třeba mozek,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Yuh-Man Wadeley. Na Masarykovu univerzitu přišla před dvěma lety díky programu SoMoPro a stala se součástí týmu profesora Petra Dvořáka z lékařské fakulty.

„Dlouho se mělo za to, že za celým mechanismem stojí pouhé dvě molekuly. Nyní k nim přibyla třetí, možná ta klíčová. Před publikováním výsledků výzkumu jsme proto museli projít extrémně náročným oponentním řízením. Na ověření objevu bylo potřeba využít snad všechny existující metody,“ uvedl Dvořák.

Výzkum trval více než tři roky, spolupracovali na něm i vědci ze zahraničí. Stál necelé dva miliony korun a na jeho financování se podílelo ministerstvo školství, Jihomoravský kraj a Evropské komise.

Přestože se jedná o základní výzkum, objev může mít v budoucnu i praktický dopad. Znalost mechanismu by mohla usnadnit například léčbu závažných neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova nemoc, pomocí takzvané buněčné terapie. 

Více o objevu si přečtěte v listopadovém vydání měsíčníku muni.cz.

Hlavní novinky