Přejít na hlavní obsah

Česká medicína má ve světě velmi dobrý kredit

Tomáš Kára vystudoval v letech 1987-1994 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, poté nastoupil na I. interní kardiologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny. Doktorské studium absolvoval z velké části na Mayo Clinic v Rochesteru (Minnesota, USA), kde od roku 2001 působí jako odborný asistent na Klinice kardiovaskulárních chorob. V současné době rovněž pracuje jako vedoucí projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu Brno. Tomáš Kára je držitelem řady studentských i vědeckých ocenění a spoluautorem několika patentů v oblasti kardiovaskulárního lékařství. V letech 1984-1993 byl členem české juniorské i seniorské veslařské reprezentace; k jeho největším úspěchům patří bronzová medaile z akademického mistrovství světa v roce 1992 v Poznani či 5. místo na Světové univerziádě v Buffalu v roce 1993.

Skloubit studijní úspěchy s úspěchy ve vrcholovém sportu se nepovede každému. Vy jste během studia na Lékařské fakultě MU sbíral ocenění ve studentských soutěžích i na veslařských kanálech – jak domácích, tak zahraničních. Jak se Vám dařilo zvládat obojí najednou?
S vrcholovým sportem jsem začal ještě před vysokou školou a díky pochopení vedení naší fakulty, které mi umožnilo studovat podle individuálního plánu, jsem v něm mohl po celou dobu studia pokračovat. Byl jsem za to velice vděčný, i když kombinace tréninku a studia byla samozřejmě hodně náročná.

Vedle toho jste ještě stihl být prvním předsedou Spolku mediků, znovuobnoveného na Lékařské fakultě po roce 1989. S jakým záměrem jste se do této aktivity pouštěl?
Jedním ze stěžejních bodů programu, který jsem si jako předseda Spolku vytyčil, bylo zajištění dlouhodobých studijních stáží pro studenty Lékařské fakulty na předních světových pracovištích. Vytvořili jsme strukturu spolupracujících zahraničních pracovišť a vypracovali jsme program na získávání finančních zdrojů pro tyto stáže. Předložili jsme tento na tehdejší dobu poměrně progresivní projekt do Parlamentu ČSFR se žádostí o dotaci ve výši přibližně 1.8 milionů korun. Naše žádost tenkrát o jediný hlas v Parlamentu neprošla. Program se však podařilo alespoň částečně realizovat díky zajištění sponzoringu z privátní sféry.

Proč jste si jako svoji specializaci vybral právě kardiologii?
Kardiologie mě přitahovala ve spojitosti se sportem, kterému jsem se věnoval, protože kardiovaskulární systém hodně determinuje výkonnost sportovců – zejména těch silových a vytrvalostních. Proto se tímto směrem zaměřila také moje studentská výzkumná činnost. Jejím výsledkem bylo několik studentských cen, které jsem společně s kolegy získal za výzkum nových možností diagnostiky a léčby pokročilých forem chronického srdečního selhání.

MUDr. Tomáš Kára, PhD.
MUDr. Tomáš Kára, PhD.
Vám se podařilo něco, o čem možná sní celé zástupy mediků – být zaměstnán na jednom z nejprestižnějších lékařských pracovišť světa, americké Mayo Clinic. Jak k něčemu takovému člověk přijde?
Na Mayo Clinic jsem se dostal zejména v důsledku toho, že jsem v roce 2000 spolu s kolegy z Ústavu přístrojové techniky AV získal vysoce prestižní cenu Severoamerické společnosti pro elektrofyziologii a kardiostimulaci za popis nové poruchy řízení krevního oběhu, která u některých jedinců vede při dlouhém stání ke ztrátě vědomí. Mimochodem, bylo to poprvé, co tato cena za více než dvacet let své existence zamířila do regionu střední a východní Evropy. Udělení ceny předcházela obhajoba výsledků výzkumu před odbornou porotou, která se konala ve Washingtonu v rámci výroční konference této společnosti. V auditoriu byli přítomni i kolegové z Mayo Clinic, kteří mě jako vedoucího týmu po přednášce požádali, abych tu stejnou práci prezentoval i u nich. Následovala série interview, po nichž jsem dostal nabídku na zaměstnání. V roce 2001 jsem potom nastoupil na Kliniku kardiovaskulárních chorob do týmu profesora Virenda Somerse.

Mayo Clinic je opředená množstvím superlativů, týkajících se kvality poskytované lékařské péče. Jak na Vás zapůsobilo živé setkání s touto „továrnou na zdraví“, jak je v USA nazývána?
Mayo Clinic je obecně respektovanou a renomovanou institucí, takže každý může od ní očekávat jen to nejlepší. Pro popis pocitů ze setkání se nedá použít jiný výraz než šok v tom nejlepším slova smyslu, protože ta dimenze medicíny, kterou Mayo Clinic nabízí, není srovnatelná s ničím jiným nejen v Evropě, ale ani v USA. Svědčí o tom už jen čísla: v základním kampusu v Rochesteru je zaměstnáno asi 35 000 lidí, dalších asi dvanáct tisíc pracuje v pobočkách ve Scottsdale a v Jacksonville. Na Mayo se dělá taková ta krásná medicína, pro kterou asi každý z nás studoval. Je tam nádherné prostředí, naprosto vynikající atmosféra; a všechno, co se v Rochesteru vybudovalo, bylo pro pacienty a zajištění jejich komfortu.

Musel jste po přijetí na Mayo skládat ještě nějaké dodatečné zkoušky?
Všichni, kdo chtějí dlouhodobě pracovat v USA jako lékaři, musejí projít takzvanou nostrifikací, která má podobu USMLE (United States Medical Licencing Examination). Není to něco speciálně pro cizince; stejné testy musejí v polovině a na konci studia absolvovat také domácí uchazeči o medicínskou praxi. Díky tomu, že jsem po dobu předchozích tří let pracoval primárně ve výzkumu, tak jsem dostal tzv. Patient Limited Contact, který umožňuje vykonávat klinickou praxi ve vymezené oblasti pod dohledem vašeho vedoucího. Na základě toho musíte udělat už jenom určité dílčí testy a pohovory, ale nemusíte projít celým nostrifikačním řízením. O této možnosti se málo ví, protože se uděluje jen minimálně a oprávnění udělit tuto výjimku má pouze několik pracovišť.

Vraťme se ještě k úrovni kliniky Mayo. Už jste naznačil, že se vymyká všemu, co jste do té doby poznal. Jak je na tom ale zdravotnický systém USA jako celek? Jak obstojí ve srovnání s ním české zdravotnictví?
Můj osobní názor jako člověka, který měl možnost pracovat v obou systémech, je ten, že v Česku dostává občan od svého početí až do posledních dnů života v průměru výrazně vyšší kvalitu lékařské péče než průměrný Američan. Samozřejmě USA má kromě Mayo ještě několik dalších špičkových pracovišť, jako je John Hopkins Hospital, pracoviště Harvardovy univerzity, Stanford, ale je otázka, kolik procent populace si léčbu na těchto klinikách může dovolit. V tomto je třeba Mayo výjimečné, protože díky špičkové organizaci celého léčebného procesu a také díky celé řadě dotací, které dostává od sponzorů nebo od různých výzkumných programů, má náklady na léčbu nižší, než je americký průměr, takže každý občan, který si platí zdravotní pojištění, může být na Mayo Clinic ošetřen.

Jste iniciátorem založení brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu, ambiciózního projektu, který má – ve spolupráci právě s Mayo Clinic – za cíl učinit ze zdejšího regionu jakési „Silicon Valley“ v oblasti medicíny a příbuzných oborů. Jak jste na tuto myšlenku přišel?
Mým cílem po nástupu na Mayo Clinic nebylo prosadit se jako individualita, ale pokusit se navázat co nejtěsnější spolupráci mezi Mayo a mým mateřským pracovištěm, Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, pokusit se otevřít dveře kolegům – nejenom z naší nemocnice, ale i z Česka obecně – a využít nabytých znalostí a kontaktů po svém návratu zpátky. Od začátku jsem se tedy snažil, aby se většina projektů, do nichž jsem byl na Mayo zapojený, realizovala ve spolupráci s Brnem. Z těchto aktivit postupně vzešel projekt vědecké základny při Fakultní nemocnici u sv. Anny, která by umožnila s Mayo Clinic dlouhodobě spolupracovat. Asi půl roku poté, co jsme se začali touto myšlenkou zabývat, jsem měl možnost nahlédnout do strategického projektu Mayo Clinic, který měl být zaměřen na vybudování generačně nové koncepce výzkumu, a to jak toho základního, tak aplikovaného i průmyslového. Společně s profesorem Somersem jsme následně navrhli model klinicko-výzkumného vzdělávacího centra, které by mělo nastolit úplně novou logistiku výzkumného procesu a novou organizaci mezinárodní vědecké spolupráce, směřující k urychlení vývoje a testování nových technologií, léků a léčebných metod až o 50 % ve srovnání se současností. Díky tomu, že se Česká republika na přípravě tohoto projektu podílela, tak má možnost vybudovat ve spolupráci s Mayo Clinic toto centrum na svém území jako první.

Jaký je důvod pro to, aby takové centrum vyrostlo ve střední Evropě? Co si od toho Mayo Clinic slibuje?
Lékařský výzkum se globalizuje a ukazuje se, že požadavky na špičkový pilotní výzkum vyžadují spolupráci ne dvou zemí, ale v řadě případů dvou a více kontinentů. Náš projekt míří k vybudování platformy pro velmi těsnou euroamerickou spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu, týkajícího se lékařství a přidružených oborů. Pro pilotní výzkumy je potřeba vysoká míra kreativity a je obecně známé, že Evropané jsou pro tento typ vědecké práce pravděpodobně nejlepší. Vzhledem k tomu, že jsem mohl být u jeho zrodu, byl tento projekt přímo šit na míru České republice, aby maximálně využíval toho, čím je v zahraničí pověstná – a to je vysoká míra vzdělanosti, flexibility a invence našich lidí. Proto jsou naši vědci ve světě tolik žádaní a česká medicína má ve světě velmi dobrý kredit. (Podrobnější informace o celém projektu přineseme v příštím čísle muni.cz – pozn. red.)

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity