Přejít na hlavní obsah

Příběh šperků: Jak se měnily a co znamenaly

Etnoložka Alena Křížová má pro mnohé ženy snové povolání. Zkoumá šperky a oděvy.

Při zmínce o práci Aleny Křížové se spousta žen aspoň na chvilku zasní. Křížová, která před několika měsíci získala profesoru v oboru etnologie na Filozofické fakultě MU, totiž zkoumá šperky a oděvy a jejich význam v lidském životě. Baví ji příběhy, které se za jednotlivými šperky skrývají, sama jich zná spoustu.

Třeba o tom, jak se český granát stal národním symbolem.

Pražské obchody s upomínkovými předměty nabízí české granáty v nejrůznějších podobách. Vnímat je jako svůj symbol Češi začali hlavně v době národního obrození, ale úplné prvopočátky tohoto vztahu spadají až do doby Rudolfa II. Druh minerálu zvaného pyrop, jemuž se říká český granát, se totiž skutečně vyskytuje jen na českém území, a Rudolf si podporou jeho těžby pomáhal k obohacení jedinečných sbírek.

Význam granátu pro vytváření hrdosti k zemi znovuobjevil v počátcích národního obrození mineralog a pracovník Národního muzea František Xaver Zippe. „Šperky z českého granátu se najednou staly symbolem. Měšťanské ženy, i když normálně mluvily německy, je nosily, aby tím prokázaly svoji sounáležitost s českou kulturou,“ vtahuje zpět do minulosti Křížová.

Ona sama se k výzkumu šperků a lidového oděvu dopracovala díky lásce k secesi a Alfonsu Muchovi, která ji chytla už na gymnáziu. Následovalo studium na vysoké škole, kde si to Křížová rozhodně neudělala lehké. Ke kombinaci dějiny umění a historie si přibrala ještě etnologii, takže se jí na jednu stranu různá témata moc hezky spojovala, na druhou stranu měla ale z pohledu některých vyučujících tendence zabývat se nestandardními záležitostmi.

„Když jsem přišla za docentem Krskem, že chci psát diplomovou práci o špercích na přelomu 19. a 20. století, tak jenom vyvracel oči. Ve společnosti lidí, kteří se zabývali gotikou a barokem, něco takového opravdu nebylo zvykem,“ vzpomíná s úsměvem profesorka filozofické fakulty, která svoji druhou diplomovou práci věnovala valašské lidové výšivce.

Zájem o šperky a oděvy kombinuje celou svoji pracovní kariéru. Po mateřské přestávce dostala na starost sbírku drahých a obecných kovů v Moravské galerii a po 15 letech práce pro tuto instituci se stala plným úvazkem vysokoškolskou pedagožkou na ústavu evropské etnologie.

Odznaky moci i symboly závazku
Zatímco běžná žena nad šperky a oblečením přemýšlí jen v mezích protikladu líbí/nelíbí, Křížovou zajímá daleko víc. To, co člověk nosí, nebo čím se zdobí, totiž vypovídá hodně o něm samotném, také prostřednictvím těchto věcí komunikuje se světem. Míra důrazu na obě zmíněné kategorie navíc také říká o tom, jak moc je daná společnost vázaná třeba na svoje tradice. „Šperk jako takový má řadu funkcí a významů a to, jak vypadá, už je odraz preferencí konkrétní kultury a doby,“ doplňuje Křížová.

Funkcemi myslí například tu praktickou. Zkoumá, k čemu všemu se v minulosti různé ozdoby využívaly. Zajímavá je ale i složka reprezentativní, protože šperky slouží také jako odznaky moci. A spjaté jsou přirozeně i s rodinným životem. Ačkoliv dnes už o něco méně než dříve.

„Například snubní prsteny byly v minulosti znakem silného pouta, člověk se tomu druhému opravdu zavazoval. Prsteny dostávali již v antice vojáci, když šli do boje. Měly jim připomínat závazek ke službě, muži jimi slibovali poslušnost,“ uvádí Křížová a s lehkým povzdechem dodává, že fakt, že lidé dnes nosí prsteny daleko méně, je také důsledkem toho, jak význam manželství klesá.

Co je podle jejího výkladu na vzestupu, to je význam různých ozdob jako uměleckého díla. Takový šperk už často není ani určen k nošení, jde o umělecký artefakt se vším všudy. Etnoložka to dává do souvislosti s tím, jak se celá společnost individualizuje.

S důrazem na rodinnou vazbu ke šperkům se hodně setkávala ještě coby pracovnice galerie. „Jednou přišla stará paní darovat náramek z mořského korálu po své babičce, nechtěla, aby ho někdo dál nosil. Přidala k němu i fotografii, na které ho má na ruce jako maličká. Je z roku 1904,“ říká autorka rozsáhlé obrazová publikace Proměny českého šperku na konci 20. století.

Hlavní novinky