Schopnost pamatovat si je základem pro náš pocit osobní kontinuity. Umožňuje nám vyznat se ve světě, plánovat a organizovat, nabývat vědomosti a účinně je využívat. I v době, kdy máte vždycky po ruce Google, je kvalita a rozsah paměťových procesů důležitým prediktorem pracovního a studijního úspěchu.
Odpovědí na otázku, jak si zlepšit schopnost zapamatování, je trénink paměti, který je zároveň i významným článkem boje za zdravé stárnutí. Ukazuje se totiž, že mentálně aktivní jedinci (vzdělaní, vykonávající intelektuálně náročné povolání) mají nižší riziko vzniku demence.
Podobně jako trénujete svoje svaly v posilovně, které tím sílí a rostou, můžete hojným využíváním paměti zlepšovat schopnost zapamatování a vybavování si. Přímý trénink paměti tak staví na úkolech, které přímo využívají paměťové schopnosti.
Jedním z takových úkolů je například prosté memorování seznamu slov, obrázků a jejich pozic na hracím poli nebo překreslování obrazců zpaměti a podobně. Trénink se slovním materiálem může probíhat například tak, že si zvolíte celkem 15 slov. Sepíšete je na papír a stopnete si minutu na to, abyste se je naučili. Pak si seznam schováte a snažíte se jej vybavit.
Materiál může mít různý rozsah, může jít o různý typ informací (slova, čísla, obrázky, text), může být smysluplný (příběh) anebo náhodný. Pokud si to chcete ztížit, zkuste si materiál vybavit v pořadí přesně tak, jak byl předložen. Vybavování je pak dobré provést i po delší době, abyste zapojili také procesy, které souvisejí s uchováváním a vybavováním informací z dlouhodobé paměti.
Skvělým tréninkem krátkodobé paměti je pak postup, při němž před vybavením si materiálu musíte nejdříve provést jistou operaci – například je vám předložena řada čísel a vašim úkolem je vybavit si ji v opačném pořadí, anebo si vybavit jenom ta čísla, která byla sudá.
Jinou velice efektivní metodou posilování paměti je počítačová hra, takzvaná n-back game (dá se stáhnout třeba do mobilního telefonu). Jejím principem je pamatování si několika atributů (barva, pozice, přidružený zvuk) měnících se podnětů, které se vyskytují na hrací ploše. Kdykoliv je sledovaná vlastnost nebo vlastnost shodná s předposledním (2-back game), nebo předpředposledním (3-back game) zobrazeným objektem, označujete shodu. Úspěch v tréninku poznáte tak, že si v této hře budete schopni zapamatovat stále více a více obrázků zpátky.
Paměť se dá trénovat kdekoliv a kdykoliv. Hledejte třeba rozdíly v podobných obrázcích, ale tak, že se díváte vždycky pouze na jeden z nich. Zahrajte si pexeso s malým bráškou nebo jděte nakoupit bez seznamu.
Nepřímý trénink paměti pak staví na učení se strategiím, které využívají samotnou paměťovou schopnost a její stávající kapacitu. Představují jakési lešení, které poskytuje prostor pro zapamatování dalších informací.
Známá metoda loci je jednou z takových pomůcek. Ve své představivosti umísťujeme do známého prostoru podněty k zapamatování, a to tak, že si je na základě asociací spojujeme s konkrétním umístněním nebo objektem v prostoru. Prostor nám zároveň svým uspořádáním umožňuje vytvořit si cestu, a tak si dokážeme zapamatovat také pořadí materiálu.
Obdobou metody loci je tělový seznam, kdy si jednotlivé položky zapamatujeme díky asociacím s deseti body svého těla – například palec u nohy, kotník, koleno, klín, pupík, hrudník, krk, ústa, nos a čelo.
Znáte to – když si Krebsův cyklus nebo jakýkoli jiný složitý děj nakreslíte, pak si jej nahlas opakujete při pochodování pokojem a při tom pohybujete rukama ve směru jednotlivých chemických dějů, zapamatujete si jej líp. K tomu přispívají dvě věci: značná hloubka zpracování a to, že se k vám materiál dostane z několika různých smyslových modalit. Navíc zvýrazňováním textu při studiu dáváte své paměti vodítka, která říkají: Tohle je důležité, tohle si pamatuj.
Pro svou paměť toho můžete udělat mnoho i mimo vlastní trénink. Kdo se dobře vyspí, lépe si pamatuje. Také učení před spaním napomáhá uchovávat informace v paměti. I strava má na náš mozek nezanedbatelný vliv. Jezte omega-3 mastné kyseliny (v rybím mase a rostlinných olejích), zajistěte si optimální hladinu glukózy v době učení, a zvýšíte tak později svůj výkon u zkoušky.
Trénink paměti ale není úplný bez tréninku pozornosti. Pozornost si můžeme představit jako filtr – co přes něj neprojde do vědomí, nedostane se ani do naší paměti.
Více o tréninku pozornosti zase příště.
Autorka je studentkou psychologie na Filozofické fakultě MU. Její články naleznete také v internetovém časopisu PsychoLogOn.
