Přejít na hlavní obsah

Vrh prakem. Zapomenutá zbraň i sportovní disciplína

Barbora Kubíková ukazuje efektivnost praku v porovnání s ostatními tradičními prehistorickými zbraněmi.

S prakem si poradí i ženy.

Vysportovaný muž ve středním věku si připraví pět kamenů o hmotnosti přibližně 200 gramů a postaví se předepsaných 20 metrů od dřevěného terče. Obecenstvo ztichne. První kámen vloží do praku, tělo připraví do správného postoje, roztočí prak nad hlavou a po pár kružnicích opsaných prakem ve vzduchu se celou váhou vloží do střely a pustí jeden z popruhů praku. Kamenný náboj vystřelí značnou silou směrem ke kulatému kovovému plátu.

Na první pokus však trefí jen okolní dřevěnou desku, na které zůstanou viditelné stopy. Neztrácí čas ani koncentraci a připraví se na druhý vrh. „Fallar“, zahlásí rozhodčí a zvedne červenou vlajku. Luis z Menorky mine tentokrát terčovou desku úplně, fanoušci si zklamaně povzdechnou. Ještě tři pokusy. Všichni zatají dech. Hlasité zazvonění kovu oznamuje úspěšný hod. Přímo do středu. Diváci ani nestihnou pořádně zatleskat a Luis skóruje znovu. Wow... Neuvěřitelné, trefil i do třetice!

Vrhači se musí kamenem trefit do kovového plátu na dřevěné desce.

Kameny zanechávají na terči i dřevěné desce výrazné stopy.

Znáte Malorku jen jako krásný ostrov jako stvořený pro letní dovolenou? To je škoda, protože na začátku března se tu odehrál už druhý mezinárodní turnaj ve střelbě z praku Tir de Fona. Mnozí z nás znají prak jen z biblické historky o pasáčku Davidovi, který porazil bojovníka Goliáše, zatímco na Baleárských ostrovech udržují tuto zručnost živou a z historické tradice se tady stal sport.

Do města Palma kromě mě přiletěli zkušení nadšenci z Evropy i Asie, kteří změřili své síly nejen mezi sebou ale i s místními prakovými kluby. Zároveň si vyměnili postřehy, novinky, zkušenosti a tři noci strávili diskuzemi o praku, munici, stylech a výrobě. Mým úkolem pak bylo sbírání informací o použití praku od těch nejkompetentnějších a pochopení toho, jak tento nástroj funguje. Navíc jsem si také vyzkoušela střelbu z praku a zjistila jsem, že je to nejen sport s dlouhou historií, ale také skvělá zábava.

Už od bakalářského stupně studia se věnuji výzkumu prakových kuliček, které jsou zřejmě jediným dokladem o použití praku v neolitu, tzv. mladší době kamenné. Konkrétně se zajímám o oblast Blízkého východu, protože studuji odbor Pravěká archeologie Předního východu. Moje bakalářská práce rozebírala především kontroverznost těchto artefaktů a interpretační krizi v rámci pojmu prakové kuličky, od kterého se postupně upouští a naopak přibývají nová vysvětlení pro možné využití kulatých hliněných objektů.

Mnoho současných archeologů přisuzuje hliněným kuličkám nedostatečné balistické vlastnosti. Ale osobně se přikláním k názoru německého archeologa Manfreda Korfmanna, který už v sedmdesátých letech minulého století postuloval, že důkazem pro použití praku jsou buď kamenné, nebo hliněné kuličky. Upozorňoval na to, že prak je ve starověkém vojenství dlouho používaná zbraň a vzhledem k dlouhé tradici především na Blízkém východě mohla být přinejmenším jako lovecká zbraň používaná už od mezolitu, tedy střední doby kamenné.

V rámci své magisterské práce se chci víc zaměřit na experimentální archeologii, s jejíž pomocí se budu snažit dokázat efektivnost praku v porovnání s ostatními tradičními prehistorickými zbraněmi.

Když se totiž zaměříme jen na nástroj, který David či Luis použili proti obrněnému nepříteli respektive dřevěnému terči, a na efekt jaký měl na jejich cíle, zjistíme, že z nenápadného a jednoduše vyrobitelného nástroje se v rukou zkušeného uživatele stává mocná zbraň.

Hlavní novinky