Badatelna – 29. díl: Je škrob tekutý? Aneb nenewtonovská kapalina V klidu teče, při prudkém pohybu ztuhne. Řeč je o škrobu s vodou. Jak je to možné?
Semenné banky můžou zajistit přežití druhů po globálních katastrofách V relativně krátkém čase by měly pomoci například s obnovou zdevastovaných potravinových surovin.
Co jsme podle DNA zdědili po neandrtálcích? Dnes již spolehlivě víme, že jsme se s neandrtálci křížili a vzájemně se obohatili o některé sekvence genetické informace.
Badatelna – 28. díl: Jak funguje LCD displej Podívejte se s námi do útrob monitoru. Přidáme i tip, jak informaci na displeji skrýt před nepovolanými.
Proč máme v Evropě modré oči Historicky velmi mladá mutace genu HERC2 na 15. chromozomu je v Evropě poměrně rozšířená, vědci se ale dohadují proč.
Jak se dá doma změřit rychlost světla Galileo Galilei to zkoušel s lampami na protilehlých kopcích, vám na to bude stačit domácí mikrovlnka.
Pozůstatky Napoleona, Koperníka i krále Richarda pomohla odhalit genetika Díky analýzám mitochondriální DNA a chromozomu Y dovedou vědci dohledat, komu patří tělesné ostatky.
Badatelna – 27. díl: Kde se v přírodě berou barvy? Co která zvířata nebo rostliny využívají, aby docílili toho, že vypadají barevně.
Jak identifikovat pozůstatky slavných? U rodiny Mikuláše II. pomohlo více metod Z analýzy DNA v nalezených kosterních pozůstatcích, vlasech, vousech nebo krvi se dá poznat opravdu hodně.
Předpověď příjmení z DNA. Sci-fi nebo budoucnost? Pokud se vytvoří dostatečně velké databáze, půjde jednou z mužské DNA s velkou pravděpodobnost vyčíst příjmení dotyčného.
Badatelna – 26. díl: Jak funguje elektrická kytara Jméno fyzika Michaela Faradaye by se mělo za jeho objev elektromagnetické indukce přidat do rockové síně slávy.
Z DNA se dá poměrně přesně vyčíst i podoba člověka V USA se nová metoda používá při hledání pachatelů vražd. Zatím s velkým úspěchem.
