Básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert, je jednou ze zásadních postav české literatury druhé poloviny 20. století. Spolu s osobnostmi, jako je Václav Havel nebo Věra Linhartová, patří mezi představitele generace tzv. Šestatřicátníků, a letos tak oslaví své pětasedmdesáté narozeniny. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudoval dějiny umění a uměním byl živ nejen jako literát, ale také jako památkář. Coby kastelán dával do pořádku například hrad Bítov.
Zeptá-li se někdo Davida Březiny, čím je, odpoví, že písmařem. Většinou pak následuje udivený pohled. Lidí, kteří vytváří písmo pro noviny, časopisy nebo i jiné účely, totiž v republice není mnoho. „Na plný úvazek se touto prací v Česku živíme asi čtyři,“ říká absolvent Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, který studoval také v Kodani nebo Readingu a je i autorem textového písma, které bylo vybráno pro nový layout měsíčníku Muni.cz.
Robert Šlachta nepatří mezi typické absolventy pedagogické fakulty. Vystudoval na ní dálkově sociální pedagogiku v době, kdy pracoval v Národní protidrogové centrále. Předtím působil i u zásahové jednotky. Dnes je ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. „Svoje vzdělání využívám pořád,“ říká Šlachta.
Brněnská židovská obec, která má kolem tří set členů, získala vloni v červenci nového rabína – dočkala se ho po tříleté prodlevě. Stal se jím Radomír Kučera, brněnský rodák a absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Ač není původem ze židovské rodiny, hledání duchovní cesty ho podle jeho vlastních slov přivedlo až k judaismu, ke kterému před lety konvertoval. Absolvování náboženské školy v Izraeli mu pak umožnilo, aby se vrátil a stal se ve svém rodném městě rabínem.
Kateřina Tučková (1980), spisovatelka a kurátorka, patří mezi mladé absolventy Masarykovy univerzity, kteří si jdou cílevědomě za svým snem. Už jako studentka dějin umění na Filozofické fakultě se rozhodla být kurátorkou a její organizace Arskontakt dnes patří mezi výrazné pořadatele výstav současného výtvarného umění, její odborné texty o umění publikuje řada periodik. Ovlivněná svým druhým oborem, kterým je bohemistika, se také stala spisovatelkou a letos v září vyšla už její druhá kniha, Vyhnání Gerty Schnirch, vyprávějící o osudu mladé Němky po druhé světové válce odsunuté z Brna.
